Přírodovědecký časopis Vesmír a plzeňské centrum na popularizaci vědy Techmania hledají děti mezi deseti a patnácti lety, které chtějí podstoupit kosmický výcvik. Zájemci vybraní odbornou porotou dostanou kromě výcviku samotného i parabolický let, při němž si krátce vyzkouší stav beztíže.
I když děti zůstanou celou dobu na Zemi a do vesmíru se doopravdy nepodívají, vypadá akce zajímavě. Dětské kosmonauty chtějí pořadatelé vybrat formou soutěže. Kdo se chce zúčastnit, musí navrhnout projekt šedesátisekundového experimentu ve stavu beztíže. Odborná porota, složená z jaderné fyzičky Dany Drábové, astronoma Jiřího Grygara a psychologa, matematika a lékaře Radvana Bahbouha, vybere třicet zájemců, kteří postoupí do dalších kol. Podrobné podmínky se dají najít na webu časopisu.
Prvním krokem k účasti v soutěži je vyplnit on-line přihlášku. Formulář bude na webu viset od 8. září. Drábová, Grygar a Bahbouh vyberou z návrhů třicet finalistů, kteří postoupí do semifinále. To se bude odehrávat v plzeňské Techmanii a bude trvat jeden den.
Oprava modulu
Zájemci by měli podstoupit fyzické, vědomostní a tvořivostní testy, samozřejmě zábavnou formou, a setkat se s vědci z poroty. S těmi by měli dál mluvit o svých projektech. Na konci vybere porota pět finalistů. Ti zahájí předletovou přípravu. Vlastní příprava, simulovaný let a přistání budou trvat čtyři dny. Děti se budou učit dovednosti, jaké se učí skuteční astronauti. Při simulaci budou stejně jako oni plnit úkoly z řídícího střediska. K simulovanému přistání poslouží opuštěný lom. Děti budou žít společně v malém prostoru jako při skutečné kosmické výpravě.
Měli by napodobovat pilotovaný let ke kometě Čurjumov-Gerasimenko. Je to kometa, se kterou se šestého srpna letošního roku setkala evropská sonda Rosetta, a na níž se chystá v listopadu vypustit automatický přistávací modul jménem Philae.
Na palubním chronometru výpravy nebude letošní rok, nýbrž rok 2021. Tou dobou se totiž kometa znovu přiblíží k Zemi natolik, že bude rozumně dosažitelná. Výprava bude mít za úkol modul vyzvednout a opravit. Že by se taková výprava konala ve skutečnosti, je ovšem jen málo pravděpodobné.
"Moc reálné to není," prohlásil k tomu Jiří Grygar. Už samotné přiblížení lehké automatické sondy je složitý manévr. "Přistání člověka je za hranicemi lidských možností. Problém je přistát a neodskočit," vysvětlil astrofyzik.
Volný pád
Na konci mise přijde let ve stavu beztíže. Letadlo opíše s výherci ve vzduchu parabolickou křivku. Všechna tělesa na jeho palubě včetně cestujících budou asi minutu ve volném pádu. Nebude na ně působit gravitační zrychlení a zažijí stejné pocity jako astronauti na oběžné dráze. "Je to naprosto nádherný zážitek," svěřil se Jiří Grygar, který stejnou proceduru absolvoval vloni. Během letu by měli výherci provést své experimenty.
Kdoví? Možná se pak stanou skutečnými výzkumníky. Před deseti lety se konala podobná akce, jejíž frekventanti podnikli simulovaný let na Měsíci. Jeden z nich, Tomáš Pejchal, se pod vlivem zážitku pustil do studií fyziky, která úspěšně zakončil a dnes pracuje na doktorátu. "Rozhodně mi to změnilo život. Posunulo mě to k vědecké dráze," prohlásil.
