Do kosmu se vydaly evropské satelity s českými přístroji

Věda a technika
22. 11. 2013 09:15
Na přípravě těchto přístrojů pro misi Swarm se podílelo 15 českých firem v čele s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem. Jedná se o dosud největší projekt vývoje letového hardwaru, na kterém Česko s ESA spolupracovalo (ilustrační foto).
Na přípravě těchto přístrojů pro misi Swarm se podílelo 15 českých firem v čele s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem. Jedná se o dosud největší projekt vývoje letového hardwaru, na kterém Česko s ESA spolupracovalo (ilustrační foto).

Ze severoruského kosmodromu Pleseck v pátek odstartovala trojice evropských satelitů Swarm, které mají z oběžné dráhy měřit magnetické pole Země. Na vývoji družic Evropské kosmické agentury (ESA) se podíleli i čeští vědci. ESA družice vypustila na nosné raketě Rokot přesně v 13.02, jak bylo plánováno.

Zařízení mají čtyři roky sledovat životně důležité, ale slábnoucí magnetické pole Země. Mají dodat dosud nejpřesnější údaje o síle, směru a výkyvech magnetického pole, které Zemi chrání před nebezpečnými částicemi z vesmíru.

"Bez magnetického pole jakožto ochranného štítu bychom byli dávno ozářeni," řekl podle agentury DPA Frank-Jürgen Diekmann z řídícího centra v německém Darmstadtu.

Mise Swarm má rovněž zvýšit přesnost navigačních systémů nebo předpovědí zemětřesení. Pomoct může například i při zkoumání oceánských proudů nebo při hledání nerostného bohatství.

Tři identické, téměř půltunové satelity budou kolem Země obíhat po samostatných drahách v rozmezí 460 až 530 kilometrů nad zemským povrchem. Dvě z družic postupně sestoupí až na oběžnici 300 kilometrů nad Zemí.

Družice, které pro ESA vyvinulo konsorcium vedené firmou EADS Astrium GmbH, mají poněkud neobvyklý lichoběžníkový tvar s devítimetrovou výsuvnou tyčí, která se vyklopí po dosažení oběžné dráhy. Dlouhá tyč zajišťuje, že senzory na jejím konci se vyhnou jakémukoli magnetickému rušení od zbývajících částí družice. Základem mise je totiž magnetická čistota.

Satelity nesou i české mikroakcelerometry, což jsou zařízení schopná změřit velmi malá zrychlení a jejich pomalé změny působící na satelit. Vědcům pomáhají určit vliv negravitačních sil na pohyb umělé družice na oběžné dráze kolem Země. Eliminují tak možné zkreslující vlivy při měření magnetického pole.

Na přípravě těchto přístrojů pro misi Swarm se podílelo 15 českých firem v čele s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem. Jde o dosud největší projekt vývoje letového hardwaru, na kterém Česká republika s agenturou ESA spolupracovala.

Právě členství České republiky v ESA otevírá českým subjektům dveře k účasti na vývoji a výrobě špičkových technologií a zpracování dat z kosmických misí, a to v rámci širokých mezinárodních konsorcií, uvedlo české ministerstvo dopravy, pod které spadá i kosmický výzkum.

Členem oficiální delegace ESA, který start Swarmu sledoval přímo na ruském kosmodromu, byl i vládní zmocněnec Karel Dobeš, jenž je zároveň vedoucím české delegace v ESA.

Autor: ČTK Foto: Shutterstock

Další čtení

Nový díl videoherní série Mafia s přízviskem Domovina vyjde 8. srpna

Věda a technika
8. 5. 2025

Acer představuje dva nové herní monitory: Predator XB323QK V4 s rozlišením 4K UHD a Nitro XV240 F6 s „ultrarychlým“ displejem

Věda a technika
5. 5. 2025

Druhého Kingdom Come studio prodalo tři miliony kopií, v květnu vydá rozšíření

Věda a technika
5. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ