Jako z verneovky
ESA v lednu oživí sondu Rosetta, která míří ke kometě

Evropská vesmírná agentura (ESA) se chystá v lednu oživit sondu Rosetta, která je na cestě ke kometě Čurjumov-Gerasimenko. Mark McCaughrean z ESA dnes na tiskové konferenci řekl, že vědci chtějí sondu na přelomu května a června navést na oběžnou dráhu kolem komety a v listopadu by sonda měla na povrch komety vysadit přistávací modul Philae.

Bude to vůbec první přistání automatické sondy na některé z komet sluneční soustavy. "Komety jsou časové kapsy. Jsou to pozůstatky z doby vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardami let," řekl McCaughrean. "Na kometách tak můžeme prozkoumat nejranější vývoj naší sluneční soustavy," doplnil.

"Otevření této časové kapsy, prostudování plynu, který z komety uniká, prachu a v neposlední řadě i vody, která ji tvoří, nám dá klíč k poznání původu naší sluneční soustavy a planet, ale dokonce i života samotného," uvedl dále McCaughrean. Zdůraznil, že dosavadní pozorování naznačují, že komety obsahují organické molekuly, které jsou stavebním kamenem pro DNA.

ESA vyslala sondu do kosmu v březnu 2004. V roce 2011 vědci uložili sondu do "hlubokého spánku", protože solární panely by jí kvůli velké vzdálenosti od Slunce už nemohly dodávat dostatek energie pro běžný provoz. Hibernace sondy nyní trvá už 30 měsíců, v provozu zůstává jen palubní počítač a vyhřívací systémy, které brání zamrznutí Rosetty.

Pokyn k probuzení sondy vyšle ESA 20. ledna. Následně se sonda přiblíží ke kometě, na přelomu května a června by se měla dostat na vzdálenost 100 kilometrů od ní a srovnat s ní svou rychlost. Po přiblížení bude Rosetta studovat plyn unikající z komety a analyzovat její vnitřní složení. V listopadu by měl na kometu dosednout přistávací modul Philae, který má odebrat vzorky z povrchu a vyhloubit do komety díru, aby prozkoumal i materiál pod povrchem.

V minulosti už lidé vyslali ke kometám několik sond. Většina z nich proletěla kolem komet, pořídila jejich snímky a analyzovala plyn, který z komet uniká při přiblížení ke Slunci. V roce 2005 pak americká sonda Deep Impact vypustila projektil do komety Tempel 1 s cílem analyzovat vyvržený materiál z nitra komety. Vědci v ESA si slibují, že přistání na povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko a odebrání vzorků jim umožní získat ještě kvalitnější poznatky.