Experti volají po národní kosmické agentuře

Česko je pozadu za evropskými státy, které jsou aktivní v kosmickém výzkumu, protože nemá centrální úřad, který by výzkum řídil. Shodli se na tom odborníci. Zřídit národní kosmickou agenturu jako silného státního partnera pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) i americkou NASA by proto chtěl vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek. Zatím je stále ve fázi plánů. Státní agenturu přitom požadují i firmy, zajistila by jim nové obchodní příležitosti.

Na kosmické aktivity se plánuje ze státního rozpočtu na příští rok a další léta vydat navíc o 110 milionů korun ročně. Měly by přispět k zapojení ČR do prestižních programů evropských kosmických nosných raket Ariane a Vega. Zda se v navýšeném rozpočtu najdou peníze i na kosmickou agenturu, se ale neví. Bělobrádek by se měl podle informací ČTK kvůli kosmickému výzkumu a jeho financování sejít v příštích týdnech se zástupci ministerstva financí a dopravy, pod které kosmonautika spadá. ČR letos na kosmické aktivity přispěla už téměř půl miliardou korun.

Do kosmického výzkumu se dlouhodobě zapojují i menší státy, než je Česko, tvrdí ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR Vladimír Karas. "Kosmické technologie patří mezi vysoce pokročilé techniky, které podporují high-tech společnosti. Pokud chceme v ČR tyto technologie udržovat, je to nejlepší cesta, kterou se můžeme vydat," řekl Karas ke vzniku národní kosmické agentury.

Podle generálního ředitele Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Josefa Kašpara by zajistila vstup českým firmám do vesmírných konsorcií, s čímž mívají problémy. "Na úrovni firem něco dokážete, domluvit se s druhou firmou, ale nikdy nebudete hrát důležitou roli, pokud stát nepřizná, že danou věc podporuje a chce," řekl.

Při ministerstvu školství vznikla už před lety Česká kosmická kancelář, podle Bělobrádka ale funguje spíše na úrovni klastru. Z pohledu vědců není podle Karase podstatné, kdo nebo kde aktivity povede. Hlavní je podle něj to, aby tuto oblast někdo cíleně řídil.
České firmy už vyrábějí součástky pro raketovou techniku a satelity. Koordinace na státní úrovni, kterou zajišťuje ministerstvo dopravy, je ale podle Kašpara slabá.

Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva dopravy řekl, že úřad už v minulosti podnikl určité kroky, bohužel se však nepodařilo najít potřebnou shodu nad základními parametry agentury. "Tento cíl výslovně zmiňuje i Národní kosmický plán 2014 - 2019, který schválila vláda. V současné době nicméně mají prioritu jiné plány," reagoval.

"Za 20 let, co se snažíme nabízet naše technologie v zahraničí, máme určité úspěchy. Problém je ale v tom, že dokud nebude vize národního kosmického programu, který existuje sice na ministerstvu dopravy, tak nemáme co nabídnout, pokud nebude vize ukotvena," dodal manažer firmy Rigaku Adolf Inneman.

K oborům, které by se v cizině mohly prosadit, patří rentgenová optika, mikrogravitační změny, materiálový výzkum i strojírenství. Mohou podle Innemana dobře přispět třeba k vývoji družicových snímků a navigace.