Výzkum asteroidů
Hasta la vista, Vesta! Sonda Dawn se rozloučila a zamířila k Ceresu

Sonda Dawn zažehla svůj xenonový iontový motor, vymanila se ze slabé gravitace asteroidu Vesta a zamířila k největšímu tělesu v pásu asteroidů, trpasličí planetě Ceres. Dorazit by k ní měla v únoru 2015.

Dawn je první lidmi vyrobené těleso, které zaparkovalo na oběžné dráze kolem některého z těles v pásu asteroidů. NASA sondu vypustila v září 2007, k Vestě dorazila loni v červenci. Více než rok trvající výzkum přinesl řadu informací o geologii tohoto tělesa, které je s průměrem 530 kilometrů třetí největší (a hmotností druhý nejtěžší) objekt v pásu asteroidů. Takto získané poznatky astronomům pomáhají pochopit mechanismy, jimiž se formovala sluneční soustava, protože asteroidy pocházejí z doby, kdy kolem mladého Slunce vznikaly planety.

Ukázalo se, že Vestu můžeme považovat za protoplanetu - těleso, které vzniklo při formování sluneční soustavy před 4,6 miliardy let. Měla tehdy štěstí, že si ji gravitačně nepřitáhlo žádné větší těleso. Kdyby sama měla ve svém okolí dostatek hmoty, mohla se stát skutečnou planetou.

Její jižní polokoule se od severní značně liší. Zatímco severní část je poseta menšími krátery, jih je mnohem jednolitější. Neznamená to, že by byl srážek s menšími asteroidy uchráněn. Právě naopak. Zasáhla ho dvě velmi velká tělesa a jejich dopad přemazal stopy po předchozích menších srážkách.

Snímky Hubbleova teleskopu jeden z kráterů odhalily už dříve, sonda Dawn ale zjistila, že poblíž jižního pólu dopadla blízko sebe dvě tělesa. Jedno před dvěma, druhé před jednou miliardou let.

Starší kráter má v průměru 400 kilometrů. Druhý, který ho z velké části překrývá, je 500 kilometrů široký a zabírá značnou část jižní polokoule. Je hluboký 19 kilometrů a v jeho středu se tyčí hora (u velkých dopadových kráterů běžný jev), která od základny k vrcholu měří asi 22 kilometrů. Mount Everest se svými 8848 metry by vedle ní vypadal jako malý kopeček.

Matka pozemských meteoritů

Analýza spektrálního složení hornin v obřím kráteru odhalila, že asi šest procent meteoritů, které dopadly na Zemi, pochází zřejmě z planetky Vesta. Z mateřského tělesa je vyrvala právě srážka s jiným asteroidem před miliardou let.

Astronomové na Vestě naopak nenašli žádné stopy po vulkanické činnosti. Domnívají se, že probíhala pouze krátce po zformování tělesa a její důsledky na povrchu dávno přemazaly srážky s jinými tělesy.

Hlavní poznatky z dosavadního průběhu mise shrnuje video, které NASA zveřejnila tento týden: