Jsme v bezpečí, vesmír se rozpadne nejdříve za 2,8 miliardy let

Věda a technika
2. 3. 2016 10:56
Galaxie NGC 2683. Přezdívá se jí UFO, poněvadž ji vidíme z boku, takže vypadá jako létající talíř.
Galaxie NGC 2683. Přezdívá se jí UFO, poněvadž ji vidíme z boku, takže vypadá jako létající talíř.

Chcete se podívat na kompletní seriál Tak jde čas a nevíte, jestli to stihnete? Nebo byste si rádi přečetli Vojnu a mír? Žádný strach, času je dost. Vesmír tu bude ještě dlouho.

Do okamžiku, kde se samotný prostor roztrhá na kusy, zbývá ještě dlouhá doba. Spočítala to skupina kosmologů v čele s Jose Jiménezem z Marseillské univerzity. Vesmír se jak známo rozpíná. Je to ale zvláštní druh rozpínání. Neustálé vzdalování galaxií je způsobeno zvětšováním prostoru mezi nimi, nikoliv tím, že by se pohybovaly od sebe. Před asi třinácti lety vědce napadlo, že jestli to takhle půjde dál, hmota v kosmu, od galaxií přes hvězdy až po elementární částice, se rozpadne. Všechny vzdálenosti ve vesmíru se totiž stanou nekonečnými.

Začalo se tomu říkat Big Rip, Velké Roztržení. I když nebylo jasné, kdy to bude, z kosmologických vzorečků vycházelo, že by to mohlo být za nějaký konečný čas. Jiménez a spol. teď spočítali, kdy by se to mohlo stát nejdřív.

Galaxie v Trojúhleníku.

V nové práci vyvěšené na webu arxiv.org, tvrdí, že první možnost je okolo 1,2násobku stáří vesmíru, tedy asi za 2,8 miliardy let. "Jsme v bezpečí," řekl jeden z vědců Diego Sáez-Gómez, časopisu New Scientist. "Horní hranice jde k nekonečnu."

Einsteinova chyba

Rozpínání vesmíru předpověděla obecná teorie relativity na začátku minulého století. Sám její autor, Albert Einstein, mu ale nevěřil a pokusil se teorii upravit tak, aby vesmír zůstal statický. Zavedl do svých rovnic takzvanou kosmologickou konstantu, která měla nafukování zabránit. Často se píše, že když Američan Edwin Hubble rozpínání universa prokázal, Einstein označil zavedení konstanty za největší chybu svého života a zase ji zrušil. Nemusí to být ale pravda, stejně jako možná není pravdivá historka s jablkem, které spadlo na hlavu Newtonovi.

Galaxie v Andromedě - dvojče naší vlastní hvězdné soustavy.

Ať už je příběh pravdivý nebo není, kosmologové na konci minulého století - mimochodem zčásti i pomocí kosmického teleskopu pojmenovaného po Hubbleovi - konstantu zase vzkřísili. Zjistili, totiž že se rozpínání vesmíru zrychluje, což se dá její pomocí elegantně popsat. V roce 2003 pak došli k teorii Velkého Roztržení. Málokdo si ovšem myslí, že doopravdy nastane. Je to spíš důkaz, jak je naše porozumění přírodě nedokonalé.

Velký křach

Obecnou relativitu, která popisuje gravitaci jako geometrickou vlastnost prostoru, se totiž zatím nepodařilo sloučit s kvantovou mechanikou, která popisuje chování elementárních částic. Je dost možné, že až k tomu dojde, bude jasné, proč jsou představy jako je roztrhání vesmíru na kusy vlastním rozpínáním nesprávné.

Pro fyziky jsou nejzajímavější oblasti, v nichž jejich teorie přestávají platit. Jejich zkoumáním totiž mohou dojít k novým a lepším teoriím. Pokud jde o konec vesmíru, existují ještě dvě hlavní možnosti.

První z nich je opak velkého třesku, takzvaný velký křach. Obecná teorie relativity neumožňuje, aby byl vesmír statický. Pokud se nebude rozpínat, může se podle ní jen smršťovat.

Druhá možnost je takzvaná tepelná smrt. Podle zastánců této myšlenky se postupně všechna energie ve vesmíru přemění na teplo. Procesy, které spotřebovávají energii, jako je třeba život, přestanou existovat.

Autor: Radek JohnFoto: NASA, Tony Hallas, Swift Science Team/Stefan Immler

Další čtení

Nový Battlefield bude představen v létě, vyjít má do dubna 2026

Věda a technika
7. 5. 2025

Vyšel nový trailer na GTA VI

Věda a technika
6. 5. 2025

Nový díl videoherní série Mafia s přízviskem Domovina vyjde 8. srpna

Věda a technika
8. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ