Špatná konstelace
Ke zkáze Titaniku prý přispělo nezvyklé postavení Měsíce

K potopení Titaniku před sto lety mohlo přispět i nezvyklé postavení Měsíce a Slunce vůči Zemi. K tomuto závěru došli vědci z Texaské státní univerzity, kteří zkoumali okolnosti patrně nejznámější lodní havárie. Neobvyklá konstelace podle nich vytvořila silný příliv, který umožnil, aby se do Atlantského oceánu dostalo nezvykle mnoho velkých ledovců.

Ledovce stejného typu, do jakého Titanic narazil, pocházejí z oblasti Grónska. Vědci však upozorňují, že velké ledovce obvykle uvíznou v mělkých vodách mezi Labradorem a New Foundlandem. Na oceán se vyplaví teprve tehdy, když z velké části roztají. Případně je však může z úžiny vysvobodit silný příliv.

Tým pod vedením astronoma Donalda Olsona nyní dospěl k závěru, že v lednu 1912 byl příliv natolik vysoký, že vyplavil do Atlantiku nezvykle mnoho velkých ledovců. Podle síly mořských proudů vědci spočítali, že právě do jednoho z ledovců vyplavených v lednu do oceánu Titanic o tři měsíce později narazil.

Vědci příboj vysvětlují tím, že 4. ledna 1912 se Slunce, Země a Měsíc dostaly do jedné řady, což zesiluje příliv a odliv. Zároveň byl Měsíc nejblíž k Zemi za posledních 1400 let. K přiblížení navíc došlo jen den poté, co Země na své eliptické oběžné dráze dosáhla největšího přiblížení ke Slunci. "Toto uspořádání maximalizovalo vliv Měsíce na příliv a odliv v pozemských oceánech," prohlásil Olson. "Je to pozoruhodné. Šance na to, aby se proměnné seřadily právě tak, jak se to stalo, je astronomicky malá," dodal.

Příliš divoká teorie?

Jiní odborníci novou teorii kritizují jako příliš divokou. Server Space.com například cituje seismologa Johna Vidala z Washingtonské univerzity, který v analýze kolegů z Texaské státní univerzity postrádá výpočet skutečné výšky přílivu ze 4. ledna 1912. Bez této informace je těžké posoudit, co je na jejich tvrzení pravdy. "Zdá se mi poněkud přehnané tvrdit, že několik hodin trvající vyšší příliv tři měsíce před srážkou mohl mít tak dramatický efekt," říká Vidal.

Space.com cituje i dalšího skeptika, geofyzika Johna Belliniho z americké geologické služby USGS. "Zdá se mi, že autoři si hrají s teorií chaosu, podle jejíhož klasického scénáře může mávnutí motýlích křídel o mnoho týdnů později způsobit hurikán tisíce kilometrů daleko." Něco takového je podle něj velmi nepravděpodobné.

Titanic se potopil v noci ze 14. na 15. dubna 1912, když při své první plavbě narazil jižně od Nového Foundlandu na ledovec. Srážku nepřežilo 1523 lidí.