Před pár dny uplynul rok od objevu komety C/2012 S1 (ISON). Podle původních předpovědí měla být kometa ke konci roku vidět na obloze pouhým okem a dokonce v ideálním případě atakovat jasnost Měsíce. Vývoj jasnosti vlasatice ale dává za pravdu spíše realistům, kteří před předčasnými sliby varovali. Stále ovšem existuje naděje, že ISON přece jen překvapí.
Ještě než kometa ISON projde koncem listopadu okolo Slunce, dají si s ní dostaveníčko sondy na Marsu. Setkání s rudou planetou ovšem nebude nikterak těsné. ISON mine Mars 1. října ve vzdálenosti 10,4 milionů kilometrů, což je zhruba 27 krát dál, než obíhá Měsíc kolem Země.
Na kometu se chystají sondy na oběžné dráze Marsu a to zejména americká MRO a evropský Mars Express. Pokud to bude možné, zapojí se do pozorování také laboratoř Curiosity na povrchu. Mars Express bude kometu sledovat dva týdny, MRO se na ní podívá v poslední zářijový den a poté také 1. a 2. října. Sondy nejsou stavěné na pozorování vzdálených objektů, takže není úplně jasné, zda jejich data budou pro vědce přínosem. Kromě pozemských dalekohledů se na ISON zatím podíval také Hubblův kosmický dalekohled. Později se zapojí další družice a sondy a chystá se rovněž pozorování z balonu.
Curiosity jako astronomka
Bez ohledu na pozorování komety, sbírá laboratoř Curiosity vavříny za astronomickou činnost již nyní. Pozorovala například putování měsíců Phobos a Deimos po marsovské obloze nebo zatmění Slunce měsícem Phobos.
Před pár dny byla zveřejněna také zajímavá animace, která zachycuje zmizení měsíce Phobos ve stínu planety Mars. Animaci naleznete na astronomickém webu Exoplanety.cz.
