Kulová hvězdokupa Messier 4 je tvořena velmi starými hvězdami, především bílými trpaslíky zrozenými před třinácti miliardami let. Tomu odpovídá i jejich chemické složení. Ale jedna hvězda se od svých sousedek liší. Jako by ji cosi omlazovalo.
Hvězdokupu lze v souhvězdí Štíra za příznivých okolností pozorovat i pouhým okem a už malý amatérský dalekohled odhalí některé z asi statisíce hvězd. Spektrální analýza zachyceného záření umožňuje určit jejich chemické složení.
Hvězdy staré třináct miliard let obsahují jen minimum těžkých prvků. Ty totiž vznikají termonuklelárními reakcemi během života hvězd a při jejich zániku jsou rozptýleny do kosmického prostoru. Tam slouží jako stavební materiál pro novou hvězdnou generaci. V době, kdy se rodily hvězdy v hvězdokupě Messier 4, ještě nebyly tyto těžké prvky k dispozici, protože vesmír byl hodně mladý a jen málo hvězd už stihlo absolvovat celý svůj životní cyklus.
Chemické složení hvězd jejich stáří odpovídá, jedna z nich se však od ostatních v jednom podstatném detailu liší. Obsahuje mnohem více lithia (třetího nejlehčího prvku periodické tabulky), než by odpovídalo jejímu stáří. Lithium je totiž během hvězdného života postupně spotřebováváno. Znamená to, že hvězda buď přišla na způsob, jak si počáteční zásoby tohoto prvku udržet, nebo si je dovede nějakým dosud neznámým mechanismem doplňovat.
Nejnovější snímek hvězdokupy Messier 4 pořídil teleskop Evropské jižní observatoře o průměru 2,2 metru na chilské observatoři La Silla.