Místo pro život
Kulové hvězdokupy by mohly hostit pokročilé civilizace

Obrovské a prastaré shluky hvězd - to jsou kulové hvězdokupy. Astronomové je až dosud považovali za nevhodné pro život. Nové výpočty ale tvrdí opak.

Kolové hvězdokupy obsahují statisíce nebo milióny hvězd namačkané těsně u sebe. To by samozřejmě velmi usnadnilo cestování. Nejbližší hvězda v okolí Slunce je Proxima Centauri - je vzdálená asi 4,24 světelného roku. Kdybychom bydleli v Kulové hvězdokupě, měli bychom to podle výpočtů skupiny vědců vedené Rosann Di Stefanovou z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics z Bostonu, k nejbližší hvězdě až dvacetkrát blíž. Civilizace přibližně na naší technické úrovni by neměla problém vypravit mezihvězdnou sondu.

"Poslat mezihvězdnou rádiovou zprávu by netrvalo déle než dopis ze Států do Evropy v osmnáctém století," řekla Di Stefanová na setkání Americké astrofyzikální společnosti. Astronomové přitom až dosud považovali kulové hvězdokupy za nevhodné pro život. Hlavní důvod k tomuto předpokladu bylo jejich stáří, respektive stáří většiny hvězd v nich. Většina kulových hvězdokup je totiž starších než deset miliard let.

Recyklovaný materiál

To by mohlo znamenat, že obsahují málo těžkých prvků, z nichž mohou vznikat planety. Hvězdy svítí na jaderný pohon - v jejich středech se slučují lehké atomy na těžké. Nejčastěji je to vodík na helium. Těžké prvky, jako je třeba železo, vznikají při explozích hvězd, jimž dojde palivo. Čím delší doba uplynula od vzniku vesmíru, tím je těžkých prvků víc. Čím mladší je určitá hvězda, tím víc jich obsahuje, poněvadž vznikla už z recyklovaného materiálu.

Tenhle argument proti obyvatelnosti kulových hvězdokup by podle Di Stefanové a spol. však mohl být přehnaně pesimistický. Družice Kepler pátrající po planetách mimo sluneční soustavu už objevila nové světy na oběžných drahách hvězd, které mají těžkých prvků až desetinásobně méně než Slunce. U hvězd bohatších na kovy je sice planet opravdu o něco víc, týká se to ale jen velkých plynných obrů, jako je třeba Jupiter.

Malých skalnatých planet podobných Zemi je podle vědců všude stejně. Astronomové vyvrátili také další obvyklou námitku odpůrců obyvatelnosti kulových hvězdokup, a sice že dráhy planet okolo sluncí v nich by mohly být nestabilní. Rušila by je totiž gravitace sousedních hvězd. Šířka obyvatelné zóny, většinou definované jako pás, v němž může na povrchu případných planet existovat kapalná voda, závisí na velikosti a teplotě hvězdy.

Planeta Metuzalém

Velké a žhavé hvězdy mají široké obyvatelné zóny. Planety obíhající malé a chladné hvězdy by ale mohly být schované blízko svých sluncí, a tudíž chráněné. Život na oběžnicích takových hvězd by mohl mít čas na dlouhý nerušený vývoj, mohl by proto dosáhnout patřičné složitosti, a snad i inteligence. Trochu problém je, že se zatím v kulových hvězdokupách nepodařilo objevit téměř žádné planety. Jediná výjimka je svět s katalogovým číslem PSR B1620-26 b.

Přezdívá se mu Metuzalém nebo Genesis. Obíhá okolo bílého trpaslíka (pozůstatku hvězdy) v kulové hvězdokupě M4, která leží 12 400 světelných let od Země. Astronomové proto odhadují věk planety nejméně na 12,7 miliardy let. Vesmír je přitom jen o 1,1 miliardy let starší.

Skutečnost, že v kulových hvězdokupách žádné planety nepozorujeme, ale neznamená, že tam nejsou. Světlo nahuštěných hvězd totiž hledání planet velice ztěžuje. Kdo ví? Třeba zrovna teď vědci z nějaké civilizace uvnitř kulové hvězdokupy řeší, jestli by se na osamělých hvězdách, jako je naše Slunce, mohl vyvinout inteligentní život. Třeba považují něco takového za revoluční myšlenku.