Astronom Luboš Perek se narodil rok po vzniku Československa. Proslavil se studiem planetárních mlhovin, pak vystoupal do výšin kosmické diplomacie a v OSN pomáhal mimo jiné určit, kde vesmír vlastně začíná. Největší český dalekohled, o který se zasloužil, od nynějška nese jeho jméno.
Teleskop ondřejovské observatoře Astronomického ústavu AV ČR s hlavním zrcadlem o průměru dva metry je sice v provozu už od roku 1967, teprve nyní se mu však bude říkat jinak než prostě a jednoduše "dvoumetr". Perkův dalekohled svým jménem vzdává hold třiadevadesátiletému astronomovi, který jeho stavbu inicioval a řídil. "To víte, že mám radost. Je to velké uznání. A uznání doma je dvakrát cenné," říká Luboš Perek v rozhovoru pro časopis TÝDEN (právě v prodeji).
Grafy místo hvězdného nebe
Perkův teleskop váží 84 tun a tubus dalekohledu je deset metrů dlouhý. Jen samotné zrcadlo váží 2,3 tuny. Slouží především ke spektroskopii, tedy k analýze vlnových délek zachyceného záření. Místo atraktivních snímků hvězd, galaxií a mlhovin nabízí astronomům na první pohled nudnější spektrální křivky. Z nich však lze vyčíst více než z toho nejkrásnějšího snímku pořízeného pouze ve viditelné části spektra. Spektrální analýza odhalí například chemické složení pozorovaného objektu.
|
Luboš Perek (93) Jeho pradědeček, dědeček i otec byli právníci. On vystudoval matematiku a astronomii, k právu (byť pouze kosmickému) se však ve druhé části své kariéry stejně dostal. Po studiích (přerušených zavřením českých vysokých škol v roce 1939) odešel z rodné Prahy do Brna, kde se zasloužil o vybudování 60cm dalekohledu na observatoři Masarykovy univerzity (1954). Po návratu do Prahy v letech 1956 až 1967 inicioval a řídil vybudování dvoumetrového reflektoru na observatoři v Ondřejově. Zabýval se galaktickou dynamikou a planetárními mlhovinami. Se svým žákem Lubošem Kohoutkem v roce 1967 publikoval jejich světově proslulý katalog. V roce 1968 byl jmenován ředitelem Astronomického ústavu ČSAV, po srpnové invazi byl však odvolán a do roku 1975 byl pouze "pověřen řízením". V letech 1967 až 1970 byl generálním sekretářem Mezinárodní astronomické unie, od roku 1975 pět let působil v New Yorku v OSN jako vedoucí oddělení, které má na starosti mírové využití kosmického prostoru. Této problematice se věnuje dosud, zabýval se například definicí kosmického prostoru. Jako první upozornil OSN na nebezpečí kosmického smetí. V letech 1980 až 1982 byl prezidentem Mezinárodní astronautické federace. Je členem Učené společnosti České republiky. |
* Nikita Chruščov stavbu ondřejovského teleskopu o rok zdržel. Jak?
* Proč je tak těžké rozhodnout, kde začíná vesmír?
* Jakou léčku na Perka v OSN chystal ekvádorský velvyslanec?
* Čím mohou astronoma inspirovat mořské lastury?
Odpovědi na tyto otázky čtěte v rozhovoru s Lubošem Perkem v časopise TÝDEN, který vychází v pondělí 6. srpna 2012.
