Kosmonautika
Padesát let po Gagarinovi: do vesmíru se derou soukromníci

Před 50 lety vzlétl do vesmíru první člověk, na den přesně o 20 let později odstartoval první raketoplán. Soupeření z dob studené války patří minulosti. Rusko má jiné starosti a éra raketoplánů letos skončí. Nastupují však noví hráči.

Endeavour může svým letem, jehož start je naplánován na 29. dubna, uzavřít třicetiletou historii amerických raketoplánů. Pravděpodobně se však uskuteční ještě jedna mise, na přelomu června a července by měl vzlétnout Atlantis. V každém případě se nejpozději v polovině letošního roku NASA ocitne v situaci, kterou od roku 1962 nezažila - nebude mít k dispozici jediný stroj schopný vynést člověka na oběžnou dráhu.

Fotogalerie:

Výročí 50 let od Gagarinova letu

Spojené státy zatím nemají za raketoplány odpovídající náhradu, NASA proto jedná i se soukromými firmami. Nejnadějněji se jeví spolupráce se společností SpaceX, která už úspěšně vyzkoušela své rakety Falcon 1 a 9. Druhá z nich v prosinci vynesla na oběžnou dráhu i kosmickou loď Dragon, byť zatím bez posádky. Místo lidí měla na palubě pouze velký sýr.

Další lety Dragonu by měly následovat během letošního roku a NASA počítá s tím, že pokud vše dopadne dobře, SpaceX začne místo raketoplánů vozit zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Do budoucna nelze vyloučit ani pilotované lety, Dragon je pro ně uzpůsoben.

Už příští rok by do vesmíru měli začít létat turisté na palubě raketoplánu SpaceShipTwo společnosti Virgin Galactic. Nepodívají se však na oběžnou dráhu, stroj vyletí jen nad oficiální hranici vesmíru ve výšce 100 kilometrů a po parabolické dráze se vrátí zpět. Turisté spatří kosmickou čerň, zakřivení Země a na několik minut zažijí stav beztíže. Zážitek je přijde na 3,5 milionu korun.

Virgin Galactic nevaří z vody. SpaceShipTwo je zvětšenou a modernizovanou verzí raketoplánu SpaceShipOne, který 21. června 2004 jako první stroj financovaný ze soukromých prostředků vyletěl do vesmíru.

Další soukromá firma, Bigelow Aerospace, pracuje na projektu kosmického hotelu - orbitální stanice schopné přijímat na několikadenní pobyty movité turisty. Experimentální moduly se už na oběžnou dráhu podívaly v letech 2006 a 2007, zřízení prvního skutečně funkčního "hotelu", byť zatím stále bez turistů, firma plánuje na rok 2014.

Asijské plány

Kosmické ambice má stále více zemí, především v Asii. Indie plánuje první pilotovaný let na rok 2016, Írán a Japonsko chtějí dosáhnout téhož nedlouho po roce 2020.

Čína v dlouhodobějším horizontu pomýšlí na stálou základnu na Měsíci a na pilotovaný let k Marsu. Proti ostatním asijským zemím má značný náskok. Vlastními silami dostala člověka do kosmu už 15. října 2003 a stala se tak po Rusku (a dříve SSSR) a Spojených státech třetí kosmickou velmocí.

Nenaplněné vize

Dějiny pilotovaných kosmických letů jsou plné slepých uliček a projektů, které zůstaly na rýsovacích prknech inženýrů nebo byly předčasně zastaveny. Na přelomu 50. a 60. let například Američané pracovali na atomové kosmické lodi. Na palubě neměl pracovat reaktor, loď měly vpřed hnát exploze malých jaderných bomb. V roce 1965 byl projekt ukončen, protože jaderné výbuchy v atmosféře zakazovaly mezinárodní smlouvy.

Ruská obdoba amerických raketoplánů dospěla alespoň do stadia funkčního prototypu. Buran absolvoval v roce 1988 jediný bezpilotní let, v roce 1993 Boris Jelcin program zastavil. Neúnosně se prodražoval a Rusko mělo v té době jiné starosti než závodit s Američany v dobývání vesmíru.

Zatím poslední "velký konec" má na kontě Barack Obama, který loni stopnul projekt Constellation zahájený Georgem W. Bushem. Inženýři vyvíjeli rakety Ares, kosmickou loď Orion a přistávací modul Altair pro cesty na Měsíc a později na Mars. Spojené státy nyní své plány přehodnocují. Měsíc vzdaly, chtějí se zaměřit rovnou na Mars a plánují i výpravu k některému z asteroidů. V doznívající ekonomické krizi však řeší, jak za co nejméně peněz pořídit co nejvíce muziky. Rozpočet Constellation během let bobtnal jako houba, proto neměl šanci přežít.