Zjištění sondy
Planetka Pluto je větší, než se myslelo

Americká sonda New Horizons zahájila intenzivní pozorování trpasličí planety Pluto, do jejíž blízkosti dorazila po více než devítiletém letu. Již v pondělí vědci oznámili, že podle nového měření je Pluto v průměru o osmdesát kilometrů větší, než se doposud předpokládalo. 

Na základě zpřesněného měření je nyní velikost planetky udávána 2370 kilometrů v průměru. Podle vědce Alana Sterna to rovněž znamená, že Pluto má nižší hustotu, než se myslelo, což by mohlo znamenat, že jeho nitro je více naplněno ledem a méně horninami.

Misi sondy New Horizons čeká dnes vyvrcholení. Sonda, kterou na téměř pět miliard kilometrů dlouhou cestu k vesmírnému tělesu vyslal 19. ledna 2006 americký Národní úřad pro letectví a vesmír, bude Plutu nejblíže přesně ve 13:49:57 SELČ. Její vzdálenost od povrchu planety bude v té době dvanáct a půl kilometrů.

Robotická sonda již poslala řídícímu středisku poslední hlášení o svém stavu a nyní má anténu odvrácenou pryč od Země, aby se plně soustředila na svůj cíl. Její přístroje mají za úkol pořídit obrovské množství fotografií a shromáždit další data, včetně údajů o složení atmosféry a povrchu Pluta či o jeho teplotě, která uloží do paměti. Teprve poté by sonda měla opět začít komunikovat s řídícím střediskem.

První krátký vzkaz o tom, že průlet kolem Pluta má sonda úspěšně za sebou, astronomové podle agentury Reuters očekávají kolem půlnoci. První snímky s vysokým rozlišením by měly dorazit později ve středu. Získaná data bude New Horizons vysílat na Zemi šestnáct měsíců.

Sonda New Horizons je vůbec prvním kosmickým tělesem vyslaným člověkem, které k trpasličí planetě dorazilo. Vědci zatím neměli příležitost Pluto podrobněji prozkoumat. Na to, aby mohli planetku sledovat například teleskopem, je Pluto od Země příliš daleko. Sonda o velikosti klavíru se u Pluta zdrží jen chvíli. Kolem trpasličí planety nebude obíhat a proletí kolem ní rychlostí čtyřicet devět tisíc kilometrů za hodinu.

Sonda nebude studovat pouze Pluto, ale také jeho pět měsíců, které se nazývají Charon, Styx, Nix, Kerberos a Hydra. Aby se dokázala zaměřit na každé z těchto vesmírných těles, bude muset v krátké době provést řadu rychlých manévrů.

Riziko, že by sonda mohla být při průletu kolem Pluta zničena, je podle expertů malé. Mohlo by k tomu dojít například při srážce s ledovým úlomkem. Řídící tým ale pro jistotu uložil v pondělí veškerá doposud získaná data, mezi nimiž jsou i zatím nejpodrobnější fotografie Pluta pořízené z přibližující se sondy a měření planety a jejích měsíců.

Zatímco Pluto je podle nových měření větší, než se předpokládalo, u jeho měsíce Charonu sonda doposud odhadovaný průměr 1208 kilometrů potvrdila. Velikost měsíce Nix se odhaduje na pětatřicet kilometrů a měsíce Hydra na pětačtyřicet kilometrů v průměru. Kerberos a Styx jsou podstatně menší, ale sonda zatím nebyla schopna spolehlivě jejich velikost zjistit. Tyto údaje by měla přinést až průletová data.

Pluto bylo dlouho považováno za planetu, po nové astronomické kategorizaci z roku 2006 se ale o něm mluví jako o trpasličí planetě, protože ještě za jeho drahou se pohybují další podobná tělesa, jako je Sedna nebo Quaoar.