NASA vážně podceňovala rizika spojená se startem raketoplánů, když v 80. letech začínala s jejich provozem. Pravděpodobnost, že dojde k neštěstí, byla při prvních letech 1 ku 9, uvádí vnitřní analýza úřadu, z níž v neděli citoval server USA Today. Vedení NASA ale v době prvních startů raketoplánů odhadovalo riziko tragédie na 1 ku 100 000.
"Měli jsme štěstí. Několikrát jsme unikli katastrofě jen o vlásek," hodnotí NASA provoz raketoplánů, který bude letos ukončen. Zbývají ještě tři lety - v únoru odstartuje do vesmíru Discovery, v dubnu Endeavour a v červnu Atlantis.
Ze 132 dosavadních startů raketoplánu skončily dvě mise tragédií. V roce 1986 při startu explodoval raketoplán Challenger a nikdo ze sedmi členů posádky nepřežil. Všech sedm astronautů zahynulo i na palubě Columbie, která se v roce 2003 rozpadla při návratu na Zemi.
Zkáza raketoplánu Challenger.
Podle analýzy NASA byla šance na to, že se prvních 25 letů raketoplánu uskuteční bez ztráty životů, jen šest procent. Pětadvacátým startem raketoplánu byl právě let Challengeru z ledna 1986. Šance, že se bez tragédie obejde všech 88 letů mezi výbuchem Challengeru a zkázou Columbie, byla pouze sedm procent.
NASA přiznává, že mnohá rizika provozu raketoplánu při jejich uvedení do provozu neznala. Na hrubé podcenění rizika a zanedbání bezpečnosti upozornil po zkáze Challengeru nositel Nobelovy ceny za fyziku Richard Feynman, který byl členem vyšetřovací komise a odhalil příčinu katastrofy - těsnící kroužky, které za chladného počasí ztrácely pružnost a neplnily svou funkci.
Za třicet let se podařilo kosmické lodě udělat mnohem bezpečnější: pravděpodobnost katastrofy je nyní 1 ku 90. Americký úřad ale v analýze zdůrazňuje, že při létání do vesmíru není možné odstranit všechna rizika.
