Proč je atmosféra Slunce výrazně teplejší než jeho povrch?

Věda a technika
8. 1. 2011 07:00
Povrch Slunce je chladnější než jeho vnější atmosféra. Jak je to možné?
Povrch Slunce je chladnější než jeho vnější atmosféra. Jak je to možné?

Zatímco teplota slunečního povrchu se pohybuje kolem 6000 °C, vnější část sluneční atmosféry (koróna) je mnohem žhavější - kolem dvou až tří milionů stupňů. Zdánlivě nepochopitelnou záhadu se pokouší vysvětlit několik teorií, nyní přibyla nová. Opírá se o přímá pozorování.

Slunce funguje jako obrovský termonukleární reaktor, v němž se jádra atomů vodíku slučují na atomová jádra helia. Uvolňuje se značné množství energie, teplota v srdci Slunce podle modelů přesahuje deset milionů stupňů Celsia. Na povrchu teplota klesá řádově na jednotky tisíc stupňů, načež dále směrem k mrazivé kosmické prázdnotě opět stoupá na miliony stupňů. Odkud se toto teplo bere?

Vysvětlení nabízí několik teorií, pro které však chybějí důkazy. Vnitřní pohyby Slunce by například mohly otřásat jeho magnetickým polem a takto uvolněná energie se může v koróně přeměňovat na teplo.

Americko-norský vědecký tým vedený Bartem De Pontieu nyní v časopise Science nabízí nové vysvětlení. Za vše prý mohou takzvané spikule - tenká vlákna plazmatu (ionizovaného plynu), které ze Slunce vystřelují do koróny.

V každém okamžiku ze Slunce tryská 60 až 70 tisíc spikulí - tenkých výtrysků horkého ionizovaného plynu. Video zachycuje několik z nich zaznamenaných sondou SDO v ultrafialové části spektra.

Podle zjištění z 80. let nejsou spikule dostatečně horké, aby mohly ohřívání koróny vysvětlit, De Pontieu s kolegy však v roce 2007 objevili do té doby neznámý typ spikulí, které se pohybují rychleji než ostatní (až 100 kilometrů za sekundu), sahají do větších výšek a mají vyšší teplotu - až několik milionů stupňů. Chyběly však přímé důkazy.

Ty poskytla až kombinace dat získaných loni vypuštěnou sondou NASA Solar Dynamics Observatory (SDO) a amerického zařízení pracujícího na japonském satelitu Hinode. Podařilo se prokázat, že některé spikule jsou skutečně tak žhavé, že mohou fungovat jako transportéry tepla do koróny.

Slunce snímané v extrémně ultrafialové části spektra: červeně oblasti s teplotou kolem 100 000 °C, modře 800 000 °C, zeleně 2 000 000 °C.

Zatím však není známo, jak spikule vznikají. Zřejmě v tom hrají roli nepravidelnosti v magnetickém poli Slunce, jimiž vysvětlovaly zahřívání koróny i dosavadní teorie, byť přenos energie vysvětlovaly jinak.

Spikule tryskající ze Slunce do koróny.

Autor: - von -Foto: NASA , SOHO (ESA & NASA), Bart De Pontieu

Další čtení

Seriál Fallout má jasnou budoucnost, plánuje až šest sezón

Věda a technika
12. 5. 2025

Kingdom Come: Deliverance 2 dostává první DLC Brushes With Death

Věda a technika
9. 5. 2025

Před 20 lety byla představena herní konzole Xbox 360 od firmy Microsoft

Věda a technika
11. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ