Vědci oficiálně zveřejnili výsledky první analýzy vzorků marsovské půdy z nástroje Sample Analysis at Mars (SAM) na palubě vozítka Curiosity. Asi nejzajímavější je obsah vody. Znovu se potvrdilo, že odpověď na základní otázku mise nejnovějšího marsochodu - zda mohly na našem vesmírném sousedovi panovat vhodné podmínky pro život - zní ano.
Určit složení vzorku z povrchu rudé planety jen s vybavením, které lze nacpat na palubu vozítka velikosti malého auta nebo krávy je oříšek. Marsochod musí zvládnout všechny kroky chemické analýzy úplně sám. Místo zkušených laborantů má k zacházení se vzorky jen neobratné robotické končetiny. Nejdůležitější součást nástroje SAM je spektrometr. Vzorek půdy bylo v útrobách Curiosity napřed potřeba zahřát na 835 stupňů Celsia. Pros rovnání: teplota sopečného magmatu se pohybuje mezi sedmi a třinácti sty stupni.
Vysoká teplota způsobí, že elektrony v obalech atomů a molekul začnou přecházet mezi energetickými hladinami. Během těchto přechodů vyzařují přebytečnou energii ve formě světelného záření. Z jeho frekvence se dá zjistit, o jaký atom nebo molekulu šlo.
Výsledky prvního rozboru pevného vzorku vyšly minulý týden v časopise Science. Je pod nimi podepsáno třiačtyřicet vědců. Jako korespondující autorka je uvedena Laurie Leshinová z Rensselaerova polytechnického institutu ve městě Troy ve státě New York. Kromě už zmíněného obsahu vody odhalila analýza prvních vzorků i neobvyklou přítomnost částice obsahující chlorečnan nebo chloristan.
Ty se podle dosavadních měření na Marsu dají najít spíš ve vyšších polohách. V Galeově kráteru, kde se marsochod pohybuje, je jejich objev neobvyklý. Marsovská půda se nejspíš navzájem ovlivňuje s řídkou atmosférou planety. Svědčí o tom izotopové složení vodíku a uhlíku ve vzorku. Izotopy jsou varianty jednoho a téhož prvku s různým počtem neutronů v jádře.
Zastoupení vodíkových a uhlíkových izotopů v půdě odpovídá podle měření přístroje SAM tomu atmosférickému. Povrch Marsu bude pravděpodobně pokryt jednolitou vrstvou prachu, neustále promíchávaného písečnými bouřemi. Obsah vody v něm by mohly využít i potenciální lidští návštěvníci. Místo aby si vozili zásoby životadárné tekutiny s sebou, mohli by ji získávat odpařováním z marsovské pouště.
