Pět vybraných studentů z Česka a Slovenska si v simulaci vyzkoušelo, jaké je to putovat na Mars. Celkem 101 hodin strávili na simulované misi v prostředí vyškovské hvězdárny. Při simulovaném putování na rudou planetu plnili různé úkoly. Jejich mise skončila pomyslným návratem na zem. Šlo o 14. ročník mezinárodního projektu Expedice Mars, který spolupořádá Dětská tisková agentura.
Projekt každoročně začíná na jaře, je určený nadaným mladým lidem ve věku 13 až 18 let. Letos se do něj přihlásilo podle organizátorů asi 250 zájemců, z nich organizátoři po plnění určitých úkolů vybrali finálovou desítku. Finalisté v září navštívili i středisko Evropské vesmírné agentury. Na simulovanou misi na Mars ale mohlo jen pět z nich.
"Účastníci se na začátku hlásí do pěti odborností, těmi jsou astronom, inženýr, dokumentarista, architekt a lékař, vybíráme ale skutečně jen ten nejlepší tým. Letos se tak na misi dostali dva 'inženýři, dva astronomové a lékařka'," řekl velitel Expedice Mars Michal Vyvlečka, který se podílel na organizování celého projektu. V pětičlenném týmu ale přímo nebyl.
Jako skuteční kosmonauti
Finálové pětice si tak vyzkoušela, jak by někdy v budoucnu mohla vypadat mise na Mars. I letos k tomu nejvhodnější podmínky našla na vyškovské hvězdárně, kde strávila v simulovaných podmínkách vesmírného modulu na 25 metrech čtverečních 101 hodin. Sami si vařili, ve sklepení spali a především plnili nejrůznější úkoly, které by mohli plnit i skuteční kosmonauti. Astronomové například hledali ve vesmíru temnou hmotu, inženýři zase budovali automatické vozítko, které pak simulovaně na Marsu vyzkoušeli, nebo stavěli automatické zavlažování pokusné zahrádky.
Bez spánku i denního světla
"Sem tam jsme měli slabší chvíli, kdy jsme si říkali, že se nám to snad ani nemůže podařit, ale vše jsme zdárně dotáhli do konce," řekl Richard Mittner z gymnázia v Třebíči. Na misi působil jako inženýr. Doplnil, že problémem byl především nedostatek spánku, kdy pro pět lidí byly jen čtyři lůžka, takže se účastníci expedice museli ve spaní střídat. Museli se také podle něj vypořádat s tím, že neměli přístup k dennímu světlu, čímž bylo zhoršené vnímání o čase.
Jak uvedl Michal Vyvlečka, hlavním cílem projektu není výzkum, ale vzdělávání finální pětice účastníků a jejich další rozvoj. Doplnil, že účastníci se následně stávají i úspěšnými žadateli na takové univerzity, jakými jsou Cambridge nebo Oxford.
