Expedice
Studenti v simulované misi vyzkoušeli letět na Mars

Pět vybraných studentů z různých částí Čech a Moravy si v simulaci vyzkoušelo, jaké je to letět na Mars. Na simulované misi v prostředí vyškovské hvězdárny strávili čtyři chlapci a jedna dívka 101,5 hodiny. Při simulovaném putování na rudou planetu plnili různé úkoly. V pátek jejich mise skončila pomyslným návratem na zem. Šlo o 15. ročník mezinárodního projektu Expedice Mars, který spolupořádá Dětská tisková agentura.

Projekt každoročně začíná na jaře, je určený nadaným mladým lidem ve věku 13 až 18 let. Letos se do něj přihlásilo podle organizátorů asi 250 zájemců z Česka i ze Slovenska. Organizátoři z nich po plnění určitých úkolů vybrali finálovou desítku. Finalisté v listopadu navštívili i středisko Evropské vesmírné agentury. Na simulovanou misi na Mars ale mohlo jen pět z nich.

"Účastníci se na začátku hlásí do pěti odborností, letos jsme je oproti předchozím ročníkům inovovali, šlo o fyzika, inženýra, popularizátora, konstruktéra a biologa. Vybíráme ale nejlepší tým. Letos se tak na misi dostali dva fyzici, naopak chyběl biolog," řekl velitel simulace Jan Jurica. V pětičlenném týmu ale přímo nebyl.

Finálová pětice si vyzkoušela, jak by někdy v budoucnu mohla vypadat mise na Mars. I letos k tomu nejvhodnější podmínky našla na vyškovské hvězdárně, kde strávila v simulovaných podmínkách vesmírného modulu na 25 metrech čtverečních 101,5 hodiny. Sami si vařili, ve sklepení spali a především plnili různé úkoly, které by mohli plnit i skuteční kosmonauti. Hledali ve vesmíru temnou hmotu, budovali automatické vozítko, které si zčásti vytiskli na 3D tiskárně. Vozítko pak simulovaně na Marsu vyzkoušeli. Stavěli také automatické zavlažování pokusné zahrádky, novinkou bylo například měření tíhového zrychlení na povrchu Marsu nebo zkoumání vlastností světla.

"Oproti předchozím ročníkům měli účastníci mise také zcela nové skafandry, které vypadají mnohem realističtěji. Ty dřívější neměly helmu. Jsme rádi, že mise byla úspěšná a že nikdo po cestě nezemřel, samozřejmě simulovaně," uvedl Jurica.

Sedmnáctiletá Adéla Krylová z chomutovského gymnázia na misi působila jako popularizátorka. "Měla jsem náš výzkum popularizovat, ale stejně jsem působila spíš jako konstruktérka. Podílela jsem se například i na výrobě roveru," uvedla Krylová. Nejtěžší byl podle ní první den, kdy nevěděla, co se bude dít. Postupně se ale zapojila do projektů. Čekala také, že prostory budou ještě stísněnější. "Ale nebylo to až tak strašné. Byli jsme si blízko, věděli jsme, co dělá ten druhý, mohli jsme lépe spolupracovat. Bylo to útulné," řekla studentka.

Hlavním cílem projektu podle Jurici není výzkum, ale věnování se talentované mládeži a rozvíjení jejích znalostí a kompetencí. Účastníci se také následně stávají i úspěšnými žadateli na takových univerzitách, jakými jsou Cambridge nebo Oxford.