Na poli mezi obcemi Čistěves a Benátky na Hradecku nálezce našel meteorit, který tam spadl loni 17. května. Meteorit vážil 134 gramů a dostal název Hradec Králové. Je unikátní tím, že je teprve pátým meteoritem v Česku a 30. na světě, u kterého astronomové díky přístrojovému měření přesně znají dráhu průletu atmosférou a jeho předchozí cestu sluneční soustavou.
Nalezený meteorit vznikl z malého meziplanetárního tělesa, takzvaného meteoroidu, o hmotnosti 90 kilogramů a průměru přibližně 40 centimetrů. Při průletu zemskou atmosférou jej astronomové 17. května 2016 po 3.00 zaznamenali jako svítící bolid, který měl skončit rozpadem a pádem meteoritů v oblasti mezi obcemi Sovětice, Benátky a Čistěves. Nálezem se potvrdilo, že jeden meteorit na zem skutečně dopadl.
Po výzvě astronomů veřejnosti se do pátrání po meteoritu dalo mnoho lidí. Hledání jim však loni na jaře velmi ztěžovala již vzrostlá vegetace a různé polní kultury. V části možného místa dopadu byl i les s nepřehledným podrostem.
Meteorit nakonec po usilovném hledání na podmítnutém řepkovém poli 30. července 2016 našel hledač Miroslav Maršík. Astronomům se však se svým nálezem přihlásil až letos 22. března. "Bohužel nás nálezce neoslovil hned, protože se obával, že mu tento nález zabavíme, což, jak i sám později uznal, byla chyba," uvedl mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd Pavel Suchan. V této souvislosti uvedl, že nález meteoritu není v zákonech výslovně upraven, a patří tedy nálezci.
Nalezený meteorit ležel na poli a měl podobu kamene s černou kůrou. "Přesně odpovídal tomu, jak by spadlý meteorit měl vypadat. Místo, kde byl meteorit nalezen, velmi dobře odpovídalo předpovězené pádové oblasti," uvedl Suchan.
Nálezce následně meteorit zapůjčil astronomům k provedení analýz. Meteorit byl podle Suchana klasifikován jako takzvaný obyčejný chondrit, tedy kamenný meteorit. Na rozdíl od železných meteoritů proto nešel nalézt pomocí detektoru kovů. Pro vědecké účely si vědci z meteoritu odřízli a ponechali část o váze 22 gramů. Zbytek meteoritu ve středu vrátili nálezci.
Astronomové u meteoritu v minulých měsících provedli certifikaci, která byla završena 10. května zveřejněním v oficiální databázi meteoritů spravované Mezinárodní meteoritickou společností. Jednou z podmínek pro udělení certifikace je uchování určité části meteoritu u autorizované instituce, například u astronomického stavu. Proto byl meteorit rozříznut.
Každý nálezce by si měl podle Suchana uvědomit, že bez odborného posouzení vzorku a následné certifikace je nalezený meteorit jen anonymním nálezem, což jeho hodnotu, ať už vědeckou, nebo i komerční, velmi významně degraduje. Meteorit je podle astronomů cenný právě tím, že je znám jeho předchozí let vesmírem, že jde o takzvaný meteorit s rodokmenem.
Z třiceti na světě dosud popsaných meteoritů s rodokmenem se tým vědců z Astronomického ústavu Akademie věd zcela nebo aspoň významnou měrou podílel na kompletním popsání sedmnácti případů. Podle Suchana je v tomto ohledu nejúspěšnějším týmem na světě. Vůbec první meteorit s rodokmenem na světě byl popsán českými astronomy 7. dubna 1959.
