Sluneční soustava je plná drobných planetek. Pro běžného obyvatele zeměkoule jsou nejzajímavější ty z nich, jejichž dráha kříží dráhu naší planety a mohly by do nás narazit. Zdá se, že velká část takových těles pochází z jedné zvláštní rodiny planetek.
Družice WISE visí na oběžné dráze okolo Země od prosince 2009. Původně byla určena ke studiu infračerveného záření přicházejícího z objektů v hlubokém vesmíru, jako jsou třeba oblaka plynu, v nichž se rodí nové hvězdy. Když splnila všechny naplánované úkoly, astronomové ji vypnuli. V roce 2011 ji však znovu aktivovali, přejmenovali na NEOWISE a připravili jí nový program. Pátrá po tělesech, poblíž Země, které by se s námi mohly srazit. Skupina vědců v čele s Josephem Masierem z Laboratoře tryskového pohonu (JPL) v kalifornské Passadeně studovala dráhy planetek, které družice změřila.
Vědci tvrdí v práci zveřejněné na webu arxiv.org, že vypátrali původ části těles části těchto těles. Pocházet podle nich ze skupiny asteroidů na okraji pásu tzv. hlavního pásu planetek, který se, jak vzdělaní čtenáři webu TÝDEN.CZ vědí, rozkládá mezi drahami Marsu a Jupiteru.
Rodina Euphrosyne
Astronomové pojmenovali skupinku podle největšího tělesa v ní, a zároveň dvanáctého největšího tělesa v celém pásu, asteroidu Euphrosyne. Ten zas nese jméno Diovy dcery Eufrosyné, jež ztělesňovala radost, půvab a krásu. Měří asi 256 kilometrů a váží přibližně 58 trilionů kilogramů. Rodina Euphrosyne by mohla mít i víc než dva tisíce členů. Proti 1,1 až 1,9 milionu planetek ve zbytku pásu to nevypadá jako mnoho.
Všechna tělesa ze skupiny ale mají zvláštním způsobem skloněnou dráhu vůči ekliptice, což je rovina, v níž obíhá naprostá většina nejdůležitějších těles ve sluneční soustavě. Na planetky z rodiny působí gravitace Saturnu, které je pomaličku vychyluje a protahuje jejich dráhu tak, že se mohou dostat do blízkosti Země.
Dokazuje to počítačová simulace, kterou Masier a spol. naprogramovali. Napodobovala vývoj drah asteroidů. Na jejím začátku obíhaly ve stejných místech, jako Euphrosyne. Jejich orbity se ale občas maličko náhodně měnily.
Dávný karambol
Model pokrýval období 700 milionů let. Hvězdáři si totiž myslí, že zhruba tolik uteklo od katastrofální srážky tělesa, z nějž vznikla dnešní Euphrosyne s nějakou jinou planetkou. Rozpadlo se po ní na spoustu úlomků, které vytvořily základ její rodiny asteroidů. Nedá se ale vyloučit, že se k ní časem přidala i další tělesa. Náraz byla nejspíš jedna z posledních velkých srážek, kterými si náš systém prošel. Bouřlivé období sluneční soustavy pominulo a zavládl současný klid.
Astronomové evidují asi o třináct tisíc Asteroidů a stovku komet, které se přibližují k Zemi. Planetky považují vědci za potenciálně nebezpečné od velikosti jednoho kilometru. Tuto podmínku splňuje k dnešnímu dni 873 těles, z čehož nejnebezpečnějších je 153. Ještě přibližně sedmdesát balvanů zbývá objevit. Pravděpodobnost, že by některý z těchto objektů doopravdy narazil do Země, je však mizivá.
