V úzké marsovské proláklině Nili Fossae by mohly být zkamenělé pozůstatky někdejšího života. Myslí si to tým vědců, který vede Adrian Brown z kalifornského institutu pro hledání mimozemské inteligence SETI.
Oblast Nili Fossae vzbudila rozruch ve vědeckém světe v roce 2008, kdy zde americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter objevila usazeniny uhličitanů. Nález dokládal, že zde v minulosti byla zásaditá nebo neutrální voda, což je podmínka vzniku života v té formě, v jaké ho známe na Zemi. A usazeniny bohaté na uhličitany jsou na Zemi zpravidla spojené s existencí života - vápencové skály například tvoří schránky a kosti dávných organismů.
Analýza v infračervené části spektra nyní odhalila, že tamní horniny jsou svým složením velmi podobné horninám z oblasti East Pilbaria na západě Austrálie, kde byly objeveny jedny z nejstarších fosilií primitivního pozemského života.
ČTĚTE TAKÉ: Sonda NASA pořídila nejpodrobnější mapu Marsu
"Domníváme se, že hydrotermální aktivita v oblasti Nili Fossae mohla poskytnout dostatek energie pro existenci života v časných dobách existence Marsu," říká Adrian Brown. Skála je až čtyři miliardy let stará. Pokud na Marsu život skutečně existoval, je vysoká šance, že po něm v horninách dodnes zůstaly jasné důkazy.
Zprávu o svém nálezu vědci zveřejnili v odborném časopise Earth and Planetary Science Letters.
Foto: NASA
