Dění na obloze
Vesmír 2017: po přestupné vteřině roje, kometa i zatmění

Astronomické úkazy budou oproti letošku v roce 2017 podle vědců bohatší. Nový rok začne hned zajímavostí, protože v noci z 31. prosince na 1. ledna bude po 0:59:59 středoevropského času vložena jedna sekunda navíc. Lidé se mohou po celý rok těšit na aktivní meteorické roje, možná uvidí i známé komety a zažijí dvě zatmění Měsíce.

"Prvním významným astronomickým úkazem roku bude maximum meteorického roje nazvaného Kvadrantidy, a to v noci ze 3. na 4. ledna," řekl mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.

Nový rok začne ve světovém čase o sekundu později. Mezinárodní služba rotace Země (IERS) totiž zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2016 a 2017. Po sedmadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu a platit to bude i pro Českou republiku.

V greenwichském čase bude sekunda vložena před začátkem nového roku a lidé tak budou muset do odpočtu k ohňostroji jednu sekundu přidat. O světové půlnoci po čase 23:59:59 bude následovat 23:59:60 a teprve potom 00:00:00 následujícího dne. To se stane na celém světě ve stejný okamžik. To znamená, že v Česku se tak stane v 1 hodinu Středoevropského času 1. ledna.

Příští rok budou dobré pozorovací podmínky pro několik meteorických rojů. Ten první - Kvadrantidy vrcholí už v úterý 3. ledna za minimálního rušivého vlivu měsíčního svitu, který zapadne ještě před půlnocí. "Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima, v noci z 3. na 4. ledna, až 60 meteorů za hodinu," řekl Suchan. Znovu se Kvadrantidy budou moct takto dobře pozorovat až za dva roky.

Po půlnoci z pátku na sobotu 10. na 11. února nastane polostínové zatmění Měsíce, v tomto případě na hranici už částečného zatmění. "V první polovině února nás čekají nejlepší podmínky pro sledování komety 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, která byla spoluobjevena československými astronomy Antonínem Mrkosem a Ľudmilou Pajdušákovou v roce 1948," doplnil.

Na konci února budou pozorovatelé moci spatřit druhou nejznámější kometu vůbec - kometu 2P/Encke, která se ke Slunci vrací na své krátkoperiodické dráze každých 3,3 roku. Třetí kometu nazvanou 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák uvidí začátkem dubna. Ke Slunci se vrací každých zhruba pět let, návrat v roce 2017 však astronomové hodnotí jako nepříznivější za posledních 200 let. "Tato vlasatice je hodně nevyzpytatelná a její návraty jsou známé neočekávanými zjasněními, takže nám může připravit i různá příjemná překvapení," řekl Suchan. Za příznivých podmínek by mohla být vidět i přes světelné znečištění z měst.

Léto bude bohaté na nejkrásnější část Mléčné dráhy, vědci také předpokládají, že dobrou viditelnost by mohl mít Saturn. Jedním z nejlákavějších úkazů v příštím roce bude také částečné zatmění Měsíce, které se očekává 7. srpna večer. V polovině prosince nastane pravidelný meteorický roj Geminidy. K pozorování bude nejlepší noci ze 13. na 14. a 14. na 15. prosince. Za ideálních podmínek půjde podle Suchana v průběhu maxima roje zachytit až tisíc meteorů za noc.