Záhadná asymetrie
Vesmír by mohl být sedlovitě zakřiven, tvrdí fyzikové
19.09.2013 17:06 Původní zpráva
Fyzikové mají potíže s vysvětlením asymetrie záření, které zbylo z doby krátce po velkém třesku. Jedna z možností, jak se s ní vypořádat, je změnit představu o tvaru celého kosmu. Místo aby byl placatý, mohl by být sedlovitě zakřivený.
Kosmické mikrovlnné pozadí, nebo také reliktní záření, je nejstarší světlo ve vesmíru. Jeho energie odpovídá teplotě asi 2,7 stupně nad absolutní nulou. Fyzikové si myslí, že pochází z doby těsně po velkém třesku. Proto je zajímá. V poslední době použili k jeho měření dva přístroje. Mladší z nich je známá družice Planck, vypuštěná v roce 2009, starší sonda WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která sbírá data už od roku 2001. Astronomům se podařilo potvrdit spoustu domněnek, jež o reliktním záření měli. Zároveň také přišli na velkou nesrovnalost.
Hustota hmoty a energie na jedné polovině oblohy se mění víc než na druhé. Nikdo neví proč. Popravdě není ani jisté, jestli je rozdíl statisticky významný. Pokud by ale byl, bylo by to zajímavé. Pro fyziky by to znamenalo šanci prohlásit svoje dosavadní představy o vesmíru za nesprávné a pustit se do vymýšlení nových.
Dva z nich už s tím začali. Andrew Liddle z Edinburghské univerzity a Marina Cortêsová z Lisabonské univerzity, navrhli v časopise Physical Review Letters, že by za záhadným signálem mohl být zakřivený tvar vesmíru. V jejich modelu universa se rovnoběžné linie navzájem rozbíhají.
Rozbíhavé rovnoběžky
Světlo se pohybuje vždycky nejkratší možnou cestou mezi dvěma body. Ve vesmíru, jak si ho představují Liddle a Cortêsová, by nejkratší cesta nebyla rovná, nýbrž sedlovitě zakřivená. Dva paralelní paprsky světla, které by se v nezakřiveném vesmíru pohybovaly stále stejně daleko od sebe, by se v zakřiveném vesmíru navzájem vzdalovaly. Zakřivení by mělo být tak mírné, že ho nejsme schopni přímo pozorovat. Je to jiný druh zakřivení než zakřivení prostoru, které způsobuje gravitace. To se pozorovat dá.
"Světelné paprsky v zakřiveném prostoru vypadají, jako by se pohybovaly po zakřivené dráze," prohlásil Liddle v online magazínu Inside Science. "Pohybují se po trajektorii, která je v zakřiveném prostoru nejkratší, stejně jako když letadla létají v obrovských kruzích okolo Země."
Kosmosrážka
Zakřivený vesmír mohl vzniknout jako bublina uvnitř většího metavesmíru (Původem řecká předpona "meta" znamená něco za.). Bubliny vznikají jako výsledek přechodu prázdného prostoru z jednoho energetického stavu do jiného. Při tomto přechodu vznikají nepravidelnosti, které se pak projeví jako zakřivení. Řešení problému asymetrie v reliktním záření, které navrhli Liddle a Cortêsová není ani zdaleka jediné.
Tak třeba podle jedné práce z letošního roku se náš kosmos mohl srazit s nějakým dalším univerzem. Většina kosmologů ale pokládá podivnou asymetrii za náhodnou odchylku, která žádné zvláštní vysvětlení nevyžaduje. Víc jasno bude příští rok, až vědci zpracují všechna data z družice Planck. Zatím mají totiž k dispozici jen předběžné údaje.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.