Hubbleův teleskop nedávno načal druhé čtvrtstoletí práce. Přesto pořád přináší fascinující objevy. Ten nejnovější je galaxie z doby pouhých 418 milionů let po velkém třesku.
Je asi pětadvacetkrát menší než naše vlastní hvězdná soustava. Na svoji velikost je však neobvykle jasná. Způsobuje to svižné tempo, jímž tvoří nové hvězdy. Každý rok jich v ní přibude asi čtyřiadvacet, což přibližně dvacetkrát víc, než kolik hvězd vzniká v naší staré dobré Mléčné dráze. Na objevu prastaré galaxie GN-z11, jak ji astronomové pojmenovali, je, ale nejzajímavější jiná věc: podle teorie by vůbec neměla existovat. Kosmologické modely předpokládají, že první hvězdné soustavy začaly vznikat později.
"Je úžasné, že taková masivní galaxie existovala jen dvě stě až tři sta milionů let po té, co se začaly formovat první hvězdy," uvedl v tiskové zprávě k objevu astronom Garth Illingworth z Kalifornské univerzity. Galaxie se podle astronoma musela vytvořit velice rychle.
Světlo galaxie GN-z11 k nám přichází z počátku období reionizace. Byla to éra ve vývoji vesmíru, kdy se z vodíkových atomů začaly odtrhávat elektrony. Ve vesmíru začínalo nad obyčejným vodíkovým plynem převažovat plazma (což je právě směs nabitých atomových jader a elektronů). Následky období reionizace přetrvávají v kosmu dodnes. V současnosti tvoří plazma 99 procent veškeré hmoty.
Světlo předchozí rekordmanky, galaxie jménem EGSY8p7, k nám přilétá z doby okolo 585 milionů let po velkém třesku, což byla přibližně polovina období reionizace. O galaxii, která ji sesadila z trůnu, věděli hvězdáři už delší dobu. Teprve teď se jim ale podařilo změřit její vzdálenost.
Hvězdářům v tom pomohl jeden z nástrojů Hubbleova teleskopu, kamera WFC-3. Nainstalovali ji astronauti z raketoplánu Atlantis při poslední servisní misi k dalekohledu na jaře 2009. Podobných galaxií, jako je GN-z11, mají astronomové na starších snímcích z Hubbleova teleskopu vytipováno víc. Její rekord by proto mohl časem také padnout.
Lidstvo se tak nejspíš blíží pozorování úplně nejstarších galaxií, které kdy existovaly. Zároveň se však přibližuje i limitům samotného Hubbleova teleskopu. Dál do minulosti bychom mohli nahlédnout s jeho plánovanou náhradou, teleskopem Jamese Webba. Pokud půjde všechno dobře, měl by odstartovat už v roce 2018. Jeho zrcadlo bude mít průměr 6,5 metru (Hubble má 2,4 metru).
