Pojízdná laboratoř
Vozítko Curiosity dokončilo na Marsu první zkušební jízdu

Vozítko Curiosity úspěšně dokončilo první testovací jízdu po povrchu Marsu. Americký Národní úřadu pro letectví a vesmír to oznámil na Twitteru. Vozítko popojelo vpřed o tři metry, poté se otočilo o 90 stupňů a zacouvalo zpět.

Sonda za 2,5 miliardy dolarů (asi 51 miliard korun) vyslala na Zemi snímky z pojezdové zkoušky, které ukazují stopy kol v marsovské půdě. Tento test byl další z řady zkoušek, které mají prověřit správný chod systémů pojízdné laboratoře, která je schopna se každý den přesunout o desítky metrů.

Tunové vozítko poháněné radioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238 přistálo počátkem srpna ve velkém kráteru poblíž rovníku Marsu. Jeho hlavním cílem je pátrat po možné existenci života.

Curiosity je sice ovládáno ze Země, ale přesto má určitou volnost v navigaci. "Vozítko je schopno vybrat si vlastní cestu," řekl Jeff Biesiadecki, který je jedním z řidičů sondy. Tento autonomní režim se NASA bude hodit v případech, kdy bude chtít poslat aparát na místo, u kterého prozatím nejsou fotograficky zdokumentovány možné překážky.

"Naše první pojezdy ale budou ve stylu 'udělej přesně to, co ti řekneme'," vysvětlil Biesiadecki. "Takže to bude 'popojeď o tolik metrů, zastav, otoč se takto, pořiď snímek, popojeď o tolik dalších metrů'."

První skutečnou cestou bude pro vozítko jízda k oblasti Glenelg, kde se na jednom místě nacházejí tři odlišné typy geologického terénu. Ačkoli je Glenelg vzdálen jen několik set metrů, bude cesta tam trvat možná i více než měsíc. Řízení mise totiž chce nejdříve s Curiosity popojíždět pomalu a jen po krátkých úsecích. Vědci také kvůli výzkumu budou chtít dělat zastávky.

Hlavním cílem Curiosity je ale Mount Sharp, což je hora zvedající se ze dna Galeova kráteru, kam sonda dosedla. Od místa přistání je hora vzdálená asi osm kilometrů a cesta k ní by měla Curiosity trvat několik měsíců. Toto místo je pro vědce velmi zajímavé, protože bylo podle všeho v minulosti vystaveno tekoucí vodě.

Tunové vozítko poháněné radioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238 přistálo počátkem srpna ve velkém kráteru poblíž rovníku Marsu. Jeho hlavním cílem je pátrat po možné existenci života.