Pustá planeta
Vozítko Curiosity objevilo na Marsu metanová říhnutí

Americká sonda, která už 863 dní brázdí nehostinný povrch našeho vesmírného souseda, zachytila stopy organických látek, konkrétně metanu. Aby nebyla mýlka: výraz organický nemá v chemii nic společného se životem. Je to velká třída chemikálií složených hlavně z atomů vodíku a uhlíku, uspořádaných do komplikovaných prostorových struktur.

Živé buňky organické látky potřebují ke své existenci a spoustu jich samy vyrábějí. Jen přítomnost těchto látek však není důkaz, že by na Marsu život byl, ať už v současnosti nebo před dlouhou dobou. Současný Mars je pustý a jeho atmosféra řídká. Podle útvarů na povrchu to ale vypadá, že kdysi byly podmínky příznivější. Geologové si myslí, že na planetě tekly řeky a rozlévala se jezera, plná skutečné vody. Samotné místo pro přistání Curiosity, uvnitř 3,5 až 3,8 miliardy let starého kráteru Gale, asi kdysi jezerem bylo.

Nový objev má přinesl světu nástroj SAM (Sample Analysis at Mars - analýza vzorků na Marsu). Vědci jeho pomocí našli zajímavé kolísání koncentrace metanu v marsovském ovzduší. Tento plyn se rozpadá vlivem ultrafialového záření, takže pokud ho Curiosity objevila, znamená to, že na planetě existuje nějaký proces, který ho produkuje. Na zemi vzniká metan většinou činností živých organizmů. Kromě nich existuje ale i několik neživých dějů, jež by za jeho přítomností v atmosféře Marsu mohly stát.

Záhadný vzestup

O plynu samotném vědí geologové už od roku 2003. Dlouho si ale nebyli jisti jeho množstvím. To se teď Curiosity podařilo přesně změřit. Podobnosti zveřejnila skupina výzkumníků vedená Chrisem Websterem z Laboratoře tryskového pohonu v časopise Science. Střední koncentrace metanu v atmosféře Marsu je okolo 0,69 molekuly v jedné miliardě částic objemu řídké atmosféry planety. To je asi o dva řády méně než u nás na Zemi. Jsou to zhruba hodnoty, které by mohly pocházet ze známých geochemických procesů, jakési metanové pozadí.

Zajímavější než toto nízké množství jsou ale vzestupy koncentrace plynu. Webster a jeho spolupracovníci tvrdí, že se během dvou měsíců čtyřikrát zvýšila na 7,2 molekuly v jedné miliardě částic objemu. Zdroj těchto výkyvů zatím nikdo nezná. Geologové si myslí, že plyn uniká někde blízko pomalu se šinoucího vozítka. K jeho přístrojům ho přináší vítr.

Planetární říhnutí

Počasí, které Curiosity měří, ale na vzestup koncentrace plynu podle vědců nemá vliv. Jediná výjimka je souvislost s množstvím kyslíku. Tu ovšem nepotvrzují měření družice Mars Express na oběžné dráze planety. Vzrůst koncentrace by teoreticky mohl způsobit i dopad meteoritu někde v okolí. Jenže toho by si asi všimli astronomové, když už ne vozítko samotné. Před pár lety byly populární teorie založené na pozorování pozemských dalekohledů, podle nichž se na Marsu občas uvolňují do atmosféry velká množství metanu.

Tato geologická říhnutí by mohla koncentraci plynu zvyšovat na krátkou dobu ještě přibližně osmkrát víc, než kolik sonda zjistila. Časem ale astronomové a geologové došli k široce přijímané shodě, že šlo o omyl, způsobený účinky pozemské atmosféry na obraz dalekohledů. Pořád se však nedá vyloučit, že nějaká podobná věc neexistuje v menším měřítku.

Zdrojem metanu by ostatně mohlo být i vozítko samo, ačkoliv Webster a spol. se samozřejmě snažili tuto možnost vyloučit. Vozítko váží 900 kilogramů tedy jako téměř jeden a půl trabantu. Mohlo některým ze svých šesti kol rozdrtit kousek horniny, ze které se pak metan uvolnil.