Výrobky českých firem a vědců létají ve vesmíru
01.07.2010 12:59 Původní zpráva
Česká republika sice nepatří mezi kosmické velmoci, díky členství v Evropské kosmické agentuře (ESA) se však české firmy podílejí na vývoji zařízení fungujících na kosmických sondách a družicích.
Podle Jana Koláře, ředitele České kosmické kanceláře, vypisuje ESA desítky tendrů týdně, uspět je však obtížné. Výroba zařízení určených k práci ve vesmíru je svázána řadou přísných norem, které mají minimalizovat riziko selhání a tím i obrovských finančních ztrát.
"Říká se, že na jeden kilogram hardwaru připadá asi pět až sedm kilogramů papírové dokumentace. Dokumentuje se vše, třeba i síla, jakou byl ten který šroub utažen," říká Kolář. Když se něco pokazí, je přesný popis výrobního postupu jedinou šancí, jak odhalit chybu.
Výroba se firmám zdánlivě nemůže vyplatit. Je časově náročná a výsledek je zpravidla na jedno použití, protože se hodí pouze pro jeden konkrétní kosmický projekt. Ale podle Koláře se firma při vývoji kosmické technologie mnohé naučí a zkušenosti uplatní i v další výrobě. Navíc se jedná o prestižní zakázky. "Pokud můžete říct, že váš přístroj funguje na Marsu nebo letí k Titanu, to přece zní!"
ČTĚTE TAKÉ: Členství v ESA: příležitost pro české firmy
(rozhovor s Janem Kolářem po vstupu ČR do ESA v listopadu 2008)
Na sondách i na ISS
Evropská družice Proba 2, která odstartovala v listopadu 2009, nese dva české přístroje pro výzkum vlastností plazmy. Vyrobila je brněnská společnost CSRC podle podkladů připravených Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd.
Trojice ústavů AV (Astronomický ústav, Ústav fyziky atmosféry a Ústav fyziky plazmatu) připravuje ve spolupráci se soukromými firmami čtyři přístroje pro sondu Solar Orbiter, která by měla odstartovat v roce 2017.
ČVUT spolu s firmou CSRC vyvíjí zařízení pro synchronizaci atomových hodin na ISS s pozemní základnou pomocí laserového paprsku.
Výzkumný a zkušební letecký ústav spolu s dvanácti dalšími společnostmi připravil mikroakcelerometry pro družice SWARM určené pro přesné měření magnetického pole Země. Mikroakcelerometry jsou schopny změřit nepatrná zrychlení a díky tomu určit přesnou polohu družice. Do vesmíru by se měly dostat v roce 2012.
Češi se podílejí i na družicových systémech sloužících k předpovídání povodní, mapování povodí nebo vytváření aktuálních map pro humanitární pomoc v Africe.
České vesmírné investice
Česko přispívá do rozpočtu ESA povinným příspěvkem 5,6 milionů eur ročně. Druhá část příspěvků je určena na volitelné programy a jejich výše se rok od roku mění. Loni šlo asi o dva miliony eur, letos o pět. Český příspěvek představuje asi 0,25 procenta rozpočtu ESA. Pro srovnání: Rakousko do rozpočtu ESA přispívá pětkrát až šestkrát více. Platí přitom, že každá členská země má jeden hlas, takže vliv ČR na rozhodování je mnohem větší, než by odpovídalo jejímu podílu na financování agentury.
Podle Koláře bychom do kosmonautiky měli investovat více. Nejenom proto, že větší část peněz odeslaných do ESA se k nám vrátí prostřednictvím zakázek pro české firmy.
ČTĚTE TAKÉ: Český vesmír: spor dopravy se školstvím vyhrálo zahraničí
V rozhovoru pro TÝDEN.CZ z prosince 2008 (krátce po vstupu Česka do ESA) Jan Kolář řekl: "Česká republika je malá a v tomto smyslu je kapkou v moři. Nikdy nebudeme kosmická velmoc. Ale měli bychom si položit otázku, zda chceme být také takovou kapkou, pokud jde o naši životní úroveň. A v tomto ohledu je souvislost s kosmonautikou jasná. Jestliže necháme jen na těch velkých, aby vyvíjeli kosmické technologie, co můžeme očekávat? Budeme doufat, že nám velkodušně v budoucnu budou všechno zdarma poskytovat, že se o nás budou starat? Nebo si ty technologie koupíme? A za co? To je zásadní strategická otázka o tom, jak bude vypadat život v této zemi."
Foto: ESA
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.