Mezinárodní tým astronomů objevil dosud neznámý typ supernov. Při jejich explozích se do okolního vesmíru dostává obrovské množství vápníku. Právě jim zřejmě vděčíme i za vápník nezbytný pro život na Zemi - od schránek mořských organismů po naše kosti.
Vědci dosud znali dva způsoby, jakými se může hvězda proměnit v supernovu. V prvním případě je mateřskou hvězdou bílý trpaslík v binárním systému s jinou hvězdou. Působením své gravitace strhává povrchovou hmotu svého souseda k sobě tak dlouho, až se v něm působením rostoucího tlaku a teploty zažehne termonukleární reakce a mohutný výbuch ho roztrhá.
Ve druhém případě se hmotná a horká hvězda zhroutí vlastní gravitací do sebe, prudce odvrhne do okolního vesmíru část své hmoty a promění se v neutronovou hvězdu nebo černou díru.
Supernova, kterou astronomové pozorovali poprvé v lednu 2005 v jedné z blízkých galaxií a od té doby na ni zaměřili celou řadu teleskopů, se však tomuto rozdělení vymyká. Zdá se, že původně šlo o bílého trpaslíka. Napovídá to malý objem odmrštěné hmoty (pouze asi třetina objemu našeho Slunce) i skutečnost, že jde o starou galaxii, v níž je obřích hvězd minimum.
ČTĚTE TAKÉ: Velké černé díry mohou postupně zničit celou galaxii
Jenomže bílé trpaslíky tvoří převážně uhlík a kyslík, čemuž tentokrát pozorování neodpovídají. Asi polovinu hmoty odmrštěné při explozi totiž tvoří atomy vápníku a titanu. Ty mohou vznikat při jaderných reakcích, jichž se účastní helium, nikoli uhlík s kyslíkem.
Astronomové už zaznamenali osm supernov bohatých na vápník. Zdá se tedy, že nešlo o ojedinělý případ nebo chybu pozorování. O třetím typu supernov informuje aktuální vydání časopisu Nature, přesný mechanismus jejich vzniku však zatím zůstává záhadou.
Foto: NASA/CXC/M.Weiss, NASA/JPL-Caltech
