Zapojte se do symbolické vesmírné mise zkoumající blesky

Věda a technika
14. 4. 2016 11:42
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Zkoumat blesky vznikající nad mraky poletí francouzská vesmírná sonda Taranis vybavená českými přístroji. Jejich tvůrci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd umožní zájemcům, aby paměť těchto zařízení nesla jména lidí, případně vzkazy lidí pro "skřítky". Tak se totiž nazývají výboje vznikající na zlomky sekundy ve výškách 50 až 60 kilometrů nad zemským povrchem, uvedl vedoucí projektu Ondřej Santolík.

Smyslem osvětové akce, do které se může zapojit laická veřejnost, je podle realizačního týmu tvořeného vedle akademiků zástupci vědecko-popularizačního magazínu Vesmír přiblížit lidem výzkum atmosférických jevů a lidi příjemnou cestou postrčit k tomu, aby se o vědu více zajímali.

Na paměťových médiích českých přístrojů zbude po nahrání veškerých nezbytných dat zhruba 1,5 megabytu prostoru, který je možné zaplnit vzkazy a jmény zájemců. Lidé je mohou posílat formou sms na telefonní číslo 900 11 03 v podobě "SKRITEK JMENO PRIJMENI", případně "SKRITEK JMENO PRIJMENI VZKAZ". V první variantě budou na disk nahrána všechna zaslaná jména až do využití kapacity zařízení. Vzkazů naopak bude na oběžnou dráhu vysláno přesně 101. Vybírat z došlých vzkazů bude šestičlenná komise, ve které zasednou kromě Santolíka na příklad genetik Václav Pačes a spisovatel vědecko-fantastické literatury Ondřej Neff. Cena zprávy je tři koruny.

Autoři deseti vybraných vzkazů, kteří pošlou své návrhy do 3. května, se rovněž mohou těšit na některou z připravených cen. Jsou mezi nimi účast na vyhodnocení testovacích dat z mise Taranis a exkurze v Ústavu fyziky atmosféry, kde česká část kosmických projektů vzniká. Dále pak roční předplatné časopisu Vesmír a knihy s populárně -vědeckou tematikou.

Francouzská sonda Taranis, která jménem odkazuje na keltského boha hromu, má být vypuštěna v polovině roku 2018 z kosmodromu na Francouzské Guyaně. Data do přístrojů ale budou nahrávána už v průběhu tohoto května. Sonda pak bude kroužit nad zemí ve výšce 700 kilometrů po polární dráze. Bude tak mít lepší možnost pozorovat blesky, které mnohem častěji vznikají nad souší než nad oceánem, doplnil Santolík.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENSedmičkaTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ