Skeptický energetik
Větrníky si berou vítr: energie je méně, než jsme mysleli

Vědci dospěli k novému odhadu maximálního možného energetického zisku z větrných elektráren. Starší výpočty podle nich potenciál větrné energie přeceňovaly. Nebraly dost v úvahu vzájemné ovlivňování větrníků.

V Česku je kvůli naší ne zrovna výhodné poloze větrných elektráren málo. Když vyjedete za hranice, třeba do Maďarska nebo Holandska, začnete je potkávat na každém rohu. Někomu připadají elegantní, jinému naopak odpuzující. Energetici si stěžují, že narušují stabilitu rozvodné síť nerovnoměrným příkonem. Na druhou stranu je jasné, že pohyb vzduchu je zajímavý zdroj energie, využívaný lidmi po staletí. Zdálo by se jako velká škoda ho nevyčerpat. Současné odhady celosvětového energetického potenciálu větru se pohybují mezi 56 a 148 terawatt.

Předpona tera znamená jedničku a dvanáct nul. Výkon jaderných elektráren se počítá v tisících megawattů. Mega znamená jedničku a šest nul, tedy miliónkrát méně. Temelínská elektrárna má výkon dva tisíce megawattů. Pokud tedy vezmete v úvahu menší hranici odhadu, měl by mít vítr na celé zeměkouli výkon necelých třiceti tisíců Temelínů.

To je čtyřiadvacetkrát víc, než dělá současná spotřeba lidstva. Úvaha má ale háček. I nejnižší současné odhady energetického potenciálu větru jsou asi přehnaně optimistické. Tvrdí to Američané Amanda S. Adamsová ze Severokarolínské univerzity a David W. Keith z Harvardovy univerzity ve státě Massachusetts v časopise Environmental Research Letters.

Jeden watt místo čtyř

Větrné elektrárny se staví na velkých plochách v takzvaných farmách. Jenže postavit jednu elektrárnu vedle druhé není jen tak. Rotor návětrné turbíny odčerpává kinetickou energii vzduchu pro závětrnou. Odhady celosvětového energetického potenciálu větru podle Adamsové a Keitha zanedbávají zpomalování vzduchu vlivem větrníků. Vědci se pokusili vyčíslit jak moc. Vlastní odhad potenciálu nenabízejí. Tvrdí však, že východiska současných odhadů jsou nadhodnocená.

Autoři dosavadních aproximací předpokládají, že by se z jednoho čtverečního metru větrné farmy daly získat dva až čtyři watty. Ve skutečnosti je to ale jen okolo jednoho, a ještě kdo ví jestli. Velkoplošná větrná elektrárna na jednom místě znamená snížení rychlosti větru a potenciálního výkonu další velké větrné elektrárny někde jinde poblíž.

Skepse se vždycky hodí

Aspoň rámcový odhad globálního větrného energetického potenciálu by vyžadoval napřed najít ideální rozmístění elektráren na povrchu Země. To je už samo o sobě netriviální problém. Ovlivňuje ho místní tvar terénu a další početné a jen obtížně vyčíslitelné faktory. Musí se počítat i s vhodnou polohou ve vztahu k lidské infrastruktuře. Při vedení proudu vznikají ztráty, takže by se měl vyrábět blízko míst, kde se bude spotřebovávat. Vývoj měst a průmyslu se však dá těžko předvídat.

Větrné farmy také mění místní klima. V jejich okolí stoupají noční teploty a klesají denní, což by se mohlo znovu promítnout do nároků na proud, který mají vyrábět. Neznamená to, že je třeba větrnou energii hned zavrhnout. Jen se hodí k ní přistupovat skepticky, jako ke všemu ostatnímu. Skeptik se může mýlit, ale nikdo ho nemůže považovat za hlupáka.