Vědci z australské organizace CSIRO byli mile překvapeni, když dostali dopis od sedmileté dívenky z Brisbane. Prosila je, zda by jí nemohli poslat draka. A tak jí ho vyrobili pomocí 3D tiskárny.
Když pracovníci národní australské organizace pro vědecký a průmyslový výzkum (Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation) na začátku ledna otevřeli jednu z obálek, našli ručně psaný dopis. Jeho autorem byla sedmiletá Sophie Lesterová, které o vědcích řekl její otec. "Bylo by možné, kdybyste mi mohli udělat draka? Byla bych ráda, kdybyste mohli, ale jestli nemůžete, tak to nevadí," stálo tam tiskacím písmem. Draka by prý chovala na speciálním místě s trávníkem, krmila by ho syrovými rybami a hrála by si s ním o víkendu. Pojmenovala by ho Stuart, a kdyby to byla holčička, dostala by jméno Bezzubá (Toothless) podle roztomilého dráčka z animovaného filmu Jak vycvičit draka.
O dopise vědci z CSIRO informovali na blogu, kde se objevila i jeho kopie. Slíbili Sophie, že se budou draky zabývat a omluvili se za nedostatečný výzkum v této oblasti. Zpráva o počinu děvčátka zaujala i světová média jako The Independent či Huffington Post. Podle blogu lidé nabízeli vědcům pomoc a dokonce jim telefonovalo i studio DreamWorks (z jehož dílny zmiňovaný film pochází), které prý ví, jak vycvičit draky, a chtělo se Sophie mluvit.
Vědcům to nedalo a v pátek vyrobili bájné stvoření pomocí 3D tiskárny. "Nemohli jsme tady sedět a nic nedělat. Slíbili jsme Sophie, že se tím budeme zabývat. Takže dnes ráno v 9:32 se narodil drak," stálo na stránkách CSIRO. Bezzubá, jak ji chtěla Sophie pojmenovat, je vyrobena z pevného, ale lehkého titanu, takže podle vědců bude "velmi zdatným letcem."
V současné době je na cestě z laboratoří v Melbourne do Brisbane, kde bydlí Sophie. "Všichni její kamarádi teď říkají, že chtějí být vědci a Sophie chce pracovat v CSIRO," uvedla paní Lesterová pro Canberra Times.
Australská národní organizace CSIRO stojí za mnoha výzkumy, rozvojem atomové absorpční spektroskopie v padesátých letech či polymerovými bankovkami, kterými platí lidé kromě Austrálie například také v Kanadě nebo Rumunsku. Jeden z jejích pracovníků John O’Sullivan je v Austrálii považován za otce Wi-Fi, jelikož jeho tým dostal v devadesátých letech patent na vysokorychlostní přenos.
