Víkendové zatmění Měsíce potrvá čtyři hodiny

Věda a technika
2. 3. 2007 20:42
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Ilustrační fotoV noci ze soboty 3. března na neděli 4. března bude jediné letošní zatmění Měsíce viditelné z české kotliny. Měsíc se do zemského stínu plně zahalí na celé 4 hodiny.

"Bude pozorovatelné v celém průběhu za výborných podmínek, samozřejmě bude-li jasno," komentoval nadcházející zatmění Pavel Suchan z České astronomické společnosti.

Přes mraky možna nebude vidět

Meteorologické předpovědi pro Českou republiku ale nejsou příznivé. Některé servery slibují v sobotu oblačno až polojasno, místy s přeháňkami, jiné od jihozápadu postupně zataženo s deštěm nebo sněžením. V neděli má být oblačno až polojasno.

Jistá naděje, že se Měsíc alespoň na chvíli ukáže, existuje. "Zatmění trvá téměř čtyři hodiny, takže musíme doufat, že se oblačnost alespoň na chvíli rozptýlí," uvedl Suchan. I loni při částečném zatmění se Měsíc po nějakou dobu schovával za mraky, uvedl.

Začátek zatmění bude viditelný z většiny Asie, západu Austrálie, z Evropy, Afriky, Grónska a přilehlé části Severního ledového oceánu i východního výběžku Jižní Ameriky, dále pak z Indického a většiny Atlantského oceánu. Konec zatmění bude možné sledovat ze západní Asie, Evropy, Afriky, z Jižní Ameriky a většiny Severní Ameriky, z Grónska a přilehlé oblasti Severního ledového oceánu, dále pak ze západní poloviny Indického oceánu, z Atlantského oceánu a jihovýchodního okraje Tichomoří.

V Praze Měsíc vychází v sobotu v 17.20 (časový posun v Česku je jen o minuty), tedy dlouho před začátkem zatmění. Zapadá 4. března více než tři hodiny po konci zatmění. Obyvatelé Česka proto uvidí zatmění celé a navíc vysoko nad jižním obzorem.

Dívejte se na oblohu od půl jedenácté do dvou

Na začátek částečného zatmění se mohou pozorovatelé připravit v sobotu ve 22.30. Zemský stín začne po měsíčním disku postupovat z levého spodního okraje. Celý ho pokryje ve 23.44, kdy nastane úplné zatmění trvající do 00.58. V tu chvíli se Měsíc začne vynořovat ze zemského stínu. Zcela z něj vystoupí v 02.11. Před fází částečného zatmění a po ní je ještě takzvaná polostínová fáze, ve které se Měsíc pohybuje v polostínu Země. Ta je ale okem a běžnými dalekohledy nepozorovatelná, protože pokles jasu Měsíce je nepatrný. 

Ačkoliv se Měsíc skryje do zemského stínu, dočista nezmizí. Vděčíme za to slunečním paprskům, které se v zemské atmosféře lámou. Protože se v atmosféře nejméně rozptyluje červené světlo, bude mít Měsíc načervenalou barvu. Odstíny bývají od oranžové přes červenou až po hnědou. Směrem ke středu zemského stínu bude Měsíc tmavší. 

Míra ztmavení Měsíce závisí na znečištění atmosféry. Proto je každé zatmění Měsíce jiné. I za úplného zatmění lze na Měsíci dalekohledem pozorovat obrysy měsíčních moří a některé zvláště jasné krátery.

Nejlepší je jít do přírody

Zatmění je snadno pozorovatelné odkudkoliv. Nejvhodnější je ale vyhledat místo pod tmavou oblohou, kde tmavě červená barva Měsíce vynikne nejlépe. V přírodě je možné porovnat během zatmění potemnění krajiny, která byla předtím osvětlena Měsícem v úplňku.

Úkaz je možné pozorovat pouhým okem. Dalekohledem je ale vidět, jak se měsíční krátery noří do zemského stínu. Ideální je kombinace obou pozorování, radí Suchan. Zájemci o návštěvu hvězdárny si mohou zjistit otevírací hodiny jednotlivých institucí na http://www.astro.cz/insts/.

Zatmění Měsíce lze pozorovat z celé polokoule

Zatmění vzniká tehdy, dostane-li se Měsíc do zemského stínu. Střed Měsíce se proto musí nacházet na opačné straně Země než Slunce. Při zatmění je tedy vždy v úplňku. Ne při každém úplňku ale nastává zatmění. Měsíc většinou zemský stín mine. K tomu, aby zatmění nastalo, musí být splněny dvě základní podmínky. Kromě toho, že Měsíc musí být v úplňku, musí se ještě nacházet v blízkosti takzvaného uzlu své dráhy. Rovina oběhu Měsíce okolo Země je totiž vůči rovině, ve které obíhá Země okolo Slunce, skloněna o úhel zhruba pět stupňů. Tuto rovinu měsíční dráha protíná ve dvou bodech - uzlech. Poloha uzlů se mění ve zhruba osmnáctileté periodě, nazývané Saros.

Na rozdíl od slunečních zatmění, kdy měsíční stín zasáhne jen malou část zemského povrchu a úkaz je vidět jen z malé části Země, lze měsíční zatmění pozorovat z celé k Měsíci přivrácené zemské polokoule, tedy z kteréhokoliv místa na zemském povrchu, jež má v době měsíčního zatmění Měsíc právě nad obzorem.

Ročně mohou být na Zemi pozorována nanejvýš tři zatmění Měsíce. Někdy však není viditelné ani jedno. Poslední částečné zatmění Měsíce bylo v Česku pozorovatelné 7. září 2006. To příští bude opět úplné a nastane 21. února 2008.

Foto: archiv

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ