Entomolog Jan Žďárek sepsal knihu o sociálním hmyzu, jako jsou mravenci, termiti nebo včely. Tento způsob života je natolik výhodný, že zvířata, která si ho osvojila, vládnou povrchu zeměkoule. V čem jeho výhoda spočívá?
Slavný myrmekolog Edward O. Wilson kdysi poznamenal, že kdekoliv se na Zemi opřete os strom, bude první tvor, který na vás vleze s největší pravděpodobností mravenec. Mravenci ale nejsou jediní tvorové, jejichž společnost se vyvinula do stavu ne nepodobnému komunismu. U hmyzu toto společenské zřízení na rozdíl od lidí kupodivu funguje. Podobné společenské zřízení mají ale i další skupiny živočichů.
Další zvířata se dokonalému systému mravenců, včel, nebo termitů blíží. Jestli vás jejich život fascinuje, nejspíš by se vám líbila nová kniha zoologa Jana Žďárka Hmyzí rodiny a státy. Že není špatná, dokazuje i skutečnost, že vyhrála cenu za nejlepší knihu nakladatelství Academia. Její autor poskytl Týdnu vyčerpávající rozhovor.
*Jaké podmínky musí splňovat společnost hmyzu nebo jiného živočicha, aby se dal prohlásit za sociální?
*Existují i přechodné formy na cestě k pravé socialitě?
*Jak se mravenci zbavují svých mrtvých?
*Jak komunikují?
*Rozhoduje královna nebo dělnice?
Odpověď na tyto a další otázky si můžete přečíst v rozhovoru s Janem Žďárkem v příštím čísle časopisu TÝDEN. Na stáncích přistane v pondělí 25. dubna, v elektronické podobě ho můžete mít již dnes odpoledne.
