Do světa elementárních částic a nejvýznamnějších objevů Evropské organizace pro jaderný výzkum známé pod zkratkou CERN zavede zájemce výstava otevřená ode dneška do 25. září v sídle Akademie věd na pražské Národní třídě.
V unikátním multimediálním prostoru bude moci každý na vlastní kůži prožít srážky protonů, v mlžné komoře si v reálném čase prohlédnout stopy kosmického záření, informoval ČTK Jan Martinek z kanceláře AV ČR. Výstavu uspořádaly Výbor pro spolupráci ČR s CERN spolu s Akademií věd ČR, Českým vysokým učením technickým a Univerzitou Karlovou u příležitosti 60. výročí založení nejrozsáhlejšího mezinárodního výzkumného centra částicové fyziky.
CERN vznikl v Ženevě jako první celoevropská mezivládní organizace, jejímž hlavním cílem je všestranný výzkum základních zákonů mikrosvěta, už delší dobu je ale i zdrojem moderních technologií.
"CERN je nejdůležitější světovou laboratoří fyziky elementárních částic provozující největší urychlovač na světě LHC, ale provádí se v něm i výzkum v jiných oblastech, jako je astrofyzika a klimatologie. Velká pozornost je také věnována využití znalostí a technologií vyvinutých pro výzkum mikrosvěta v lékařství," uvedl Martinek.
V současnosti má CERN 21 řádných členů, s mnoha dalšími zeměmi udržuje různé formy spolupráce. V roce 2010 rozhodla Rada CERN otevřít členství všem státům světa bez ohledu na geografickou polohu. Prvním neevropským člen CERN se stal Izrael.
Česko se stalo řádným členem CERN v roce 1993, o rok dříve bylo do CERN přijato tehdejší Československo. Jednotlivci a skupiny z řad českých vědců ale spolupracovali s CERN už od šedesátých let minulého století.
Čeští vědci jsou zapojeni do širokého spektra experimentů a projektů využívajících unikátní infrastrukturu urychlovačů v CERN, hlavními jsou v současné době experimenty ATLAS a ALICE na urychlovači LHC. Členství v CERN Česku poskytuje také přístup k technologiím vyvinutým v CERN a otevírá českým podnikům možnost ucházet se o významné zakázky, které CERN každoročně vypisuje.
