Výzkum ptačí chřipky vyruší klid mrtvého diplomata

Britští vědci chtějí exhumovat tělo britského diplomata, jenž zemřel v roce 1919 během pandemie španělské chřipky. Chtějí tak najít klíč k tomu, jak se vypořádat s případnou pandemií ptačí chřipky u lidí, způsobenou virem H5N1.

Profesor virologie John Oxford z Queen Mary's College požádal o exhumaci sira Marka Sykese, který byl pohřben v olověné rakvi. Díky tomuto typu schránky by se měly dochovat tkáně, z nichž snad bude možné zjistit, jak zemřel, a povahu chřipky, která ho zabila. Podle vědců totiž i španělská chřipka, která si vyžádala ve světě asi 40 milionů obětí, měla svůj původ v ptačí říši.

Oběti španělské chřipky měly kvůli viru natolik rozbouřený imunitní systém, že ten začal útočit na jejich vlastní tělo. Tuto vlastnost virus španělské chřipky sdílí s virem H5N1. "Jako první se podíváme na plíce. Jde o to dozvědět se, zda Sykese přemohla jeho vlastní imunitní reakce," řekl Oxford.

Aby se z ptačí chřipky stal globální zabiják, musel by virus zmutovat tak, aby se přenášel z člověka na člověka. Tento přenos dosud nebyl prokázán. Řada vědců se navíc domnívá, že pravděpodobnost takové změny je minimální.

Oběti španělské chřipky studovali vědci již dříve, například zmrzlá těla Inuitů nebo těla vojáků z první světové války. Podle Oxforda je nyní velmi nesnadné dopátrat se ostatků obětí španělské chřipky pohřbených v olověných rakvích, protože se o truhlách nedochovaly téměř žádné záznamy. Mimoto je těžké vystopovat pozůstalé kvůli souhlasu s výzkumem. Sir Sykes je však slavnou výjimkou, neboť díky svému postavení diplomata byla jeho rakev vyfotografována, než byl pohřben. Jeho rodina již údajně dala k exhumaci souhlas. Nyní se čeká ještě na povolení od britských zdravotnických úřadů.

Ilustrační foto: archiv