Vznik želvího krunýře umožnilo embryonální origami

Jak želvy přišly ke svému krunýři? Dlouholetá záhada se zdá být vyřešena. Krunýř vznikl ze žeber, což je možné pouze díky dramatickým anatomickým změnám. Želví embryo se skládá samo do sebe jako živé origami. Želvy díky tomu mají lopatky skryté pod žebry, což je mezi obratlovci zcela unikátní uspořádání.

Teorie o vzniku krunýře z žeber není nová, ale dosud soupeřila s alternativním vysvětlením, které počítalo se splýváním malých kostěných destiček v kůži - podobně jako vzniká brnění krokodýlů.

Hiroši Nagašima s kolegy z Centra vývojové biologie v japonském Kóbe detailně prozkoumal embryonální vývoj kuřete, myši a želvy. Vědci mimo jiné využili i metodu počítačové tomografie. Svá pozorování zveřejnili v dnešním vydání časopisu Science.

Všechna tři embrya se v počátečních fázích vyvíjejí velmi podobně. Kolem jedenáctého dne se ale u želvy část těla začne složitě skládat, výsledkem je posun vzájemné polohy žeber a lopatek. Žebra tak mohou vytvořit hřbetní ochranný krunýř, aniž by bránila lopatkám plnit jejich funkci při pohybu předních končetin.

Animace želví kostry - zeleně je vyznačena lopatka, modře kyčelní kost.

Evoluce neumí dělat radikální změny skokem, postupuje po malých krůčcích. Želví embryo se nemůže „rozhodnout", že lopatku vytvoří pod žebry, protože její základ vzniká ve stejné části embrya jako u všech ostatních obratlovců. Želva může své tělo pouze během růstu postupně „přeskládat". A právě to se u želvího embrya děje.

Poznatky japonských vědců jsou v souladu s loňským objevem fosilie nejstarší známé želvy z doby před 220 miliony let.

Neměla ještě hřbetní krunýř, ale vzájemná poloha lopatek a žeber už naznačuje posun v anatomii směrem k uspořádání, které vznik krunýře o miliony let později umožnilo.

ČTĚTE TAKÉ: Nový nález napovídá, jak želvy přišly ke svým krunýřům

Foto: Shigeru Kuratani, Hiroshi Nagashima, Marlene Donnelly