Mexický destilát mezcal se stejně jako známější tequila vyrábí z agáve. Výrazným identifikačním znakem mezcalu bývá „červ" plavající v lahvi. Jedná se zpravidla o červenou housenku můry druhu Hypopta agavis, která na agávi žije.
Dáte-li si skleničku, spolu s destilátem spolknete i geny tohoto nešťastného tvorečka. Zdánlivě bizarní zjištění kanadských vědců je dobrou zprávou pro všechny biology, kteří v muzeích zkoumají zvířata konzervovaná v lihu...
Nejde totiž pouze o tradiční mexický nápoj. Test mezcalu byl jen jedním z řady pokusů zjistit, zda se DNA z organismů naložených v lihu uvolňuje v takovém množství, aby ji bylo možno analyzovat.
ČTĚTE TAKÉ: Mexičtí vědci přeměnili tequilu v diamanty
Vědci z univerzity v kanadském Guelphu nyní v časopise BioTechniques publikovali výsledky experimentů potvrzujících, že DNA do etanolu (lihu) skutečně proniká. Analýza odhalila DNA i ve vzorcích starých deset let. O „vyluhovaných" organismech se tak biologové mohou dozvědět leccos užitečného (včetně jednoznačného určení druhu), aniž by bylo nutno odebírat vzorek z jejich těla. To je důležité zvláště u vzácných druhů přivezených vědeckými expedicemi třeba z amazonského pralesa. Mnohé z nich jsou známy pouze díky jedinému exempláři.
Vědce potěšilo, že metoda funguje i u mezcalu. Ten obsahuje pouze 40 procent alkoholu a může v něm být řada nečistot, které by mohly DNA zničit. Pokud se geny uchovávají neporušené v mexické pálence, tím spíše je lze získat z profesionálně konzervovaných vzorků.
Foto: profimedia.cz
