Za velikost mozku platíme rizikem schizofrenie

Lidský mozek získal v průběhu evoluce schopnosti, které nám ostatní organismy včetně nejbližších příbuzných, šimpanzů, mohou jen závidět. Ale ani v evoluci nic není zadarmo. Změny, které se v lidském mozku během statisíců let odehrály, zároveň zvyšují riziko schizofrenie.

Vyplývá to ze studie, kterou mezinárodní tým vědců v úterý zveřejnil v časopise Genome Biology. Odborníci o této možnosti spekulovali už dříve, nyní však mají v ruce pádné důkazy.

Němečtí, čínští a britští antropologové prozkoumali mozky zdravých lidí a pacientů trpících schizofrenií. Výsledky srovnali s údaji o mozcích šimpanzů a makaků. Hledali rozdíly v aktivitě genů a v koncentraci různých produktů metabolismu.

Zjistili, že molekulární změny, ke kterým dochází v mozku pacienta trpícího schizofrenií, mají svůj předobraz v postupných evolučních proměnách, které lidský mozek odlišily od mozků ostatních primátů. Je možné, že lidský mozek se v tomto ohledu dostal až na hranici možného. Philipp Khaitovich, vedoucí výzkumného týmu, k tomu říká: "Náš nový výzkum naznačuje, že schizofrenie je vedlejším důsledkem zvýšených metabolických nároků, které se vynořily během evoluce lidského mozku." Zjednodušeně řečeno: pokud byste v mozku ještě posílili změny, k nimž během evoluce docházelo, nezískali byste mozek ještě výkonnější, ale mozek stižený schizofrenií.

Foto: Profimedia