Vyhynutí mamuta srstnatého způsobily ve čtvrtohorách změny klimatu a také lidská aktivita. K tomuto zjištění dospěli španělští badatelé, jejichž studii zveřejnil ve svém posledním čísle časopis Public Library of Science.
Vedoucí badatelského týmu David Nogues-Bravo připomněl, že mamut obýval stepi a suchou tundru především v Evropě a Asii. Jakmile se však v Eurasii klima změnilo a stalo se teplejším a příliš vlhkým pro jejich přežití, oblasti jimi obývané zaplavili lidé, jimž toto klima naopak více vyhovovalo. Změna klimatu způsobila i změny ve vegetaci, lesy ustoupily na sever a stepi téměř zmizely. Takto se tito chobotnatci ocitli v situaci, kdy se museli vypořádat se změnami podnebí a zároveň čelit lidem, kteří je lovili.
Vědci s využitím fosilních pozůstatků porovnávali modely klimatických podmínek v různých obdobích - nejstarší před 126.000 lety, nejmladší před 6000 lety, aby zjistili, jak se vyvíjely. Výsledky ukázaly, že mamut ztratil ohromnou část svého životního prostoru, přičemž nejhůře dopadl právě před oněmi 6000 lety, kdy mu k životu zůstalo pouze deset procent prostoru ve srovnání s dobou před 42.000 lety - v tomto období byly ledovce největší. A ve chvíli, kdy mu příroda připravila nejhorší podmínky pro přežití, vstoupil na jeho území člověk.
Radikální zmenšení mamutího prostoru způsobilo i ohromné snížení jeho populace. Tím se stali mnohem zranitelnější vůči člověku-lovci, upozornili vědci.
Výzkumníci odhadují, že kvůli klimatickým změnám byla mamutí populace před 6000 lety tak malá, že k jejich vyhynutí by stačilo, aby lidé ulovili jeden exemplář za tři roky. Případně aby jeden každý příslušník lidského rodu ulovil jediného mamuta za svůj život.
Takže vlastně "člověk mamutům zasadil ránu z milosti. Prostředí vhodné pro jejich přežití ve vrcholném období holocénu (mladší čtvrtohory) bylo příliš malé, než aby poskytlo mamutím skupinám možnost odolat stále rozsáhlejší lovecké činnosti člověka".
Badatelé se už několik desítek let přou, co vlastně bylo příčinou vyhynutí mamuta srstnatého - klimatické změny nebo nadměrný lov člověkem. Španělští vědci jsou tedy první, kdo obě teorie o vyhynutí mamuta srstnatého spojil.
Výsledky výzkumu poslouží pro poznání potenciálních hrozeb pro přežití jiných živočišných druhů v budoucnosti právě v závislosti na změnách klimatu.
Podle Noguese-Brava a jeho kolegy z týmu Jesúse Rodrígueze v dějinách nastalo rozsáhlé vymírání živočichů už pětkrát a v současnosti se děje šesté. Techniky použité při výzkumu jsou nyní aplikovány pro zkoumání dopadu klimatických změn na živočišné druhy v Latinské Americe.
Foto: archiv
