Stavebnice s kostičkami velkými jen několik miliontin milimetru umožňuje konstrukci libovolných trojrozměrných objektů. Technologie využívající krátké řetězce DNA může posloužit například při tvorbě nanočástic pro cílenou dopravu léků nebo jako základ elektronických nanosoučástek.
Vědci z Harvardovy univerzity a MIT představili v časopise Science návod, jak molekuly DNA pospojovat podobně jako kostičky lega. Využívají jedné z klíčových vlastností DNA: dva řetězce se k sobě vážou podle přísných pravidel. DNA sestává ze sledu čtyř jednoduchých molekul (bází) označovaných písmeny A, C, G a T, přičemž platí, že A se váže pouze s T a C pouze s G. To znamená, že je-li na jednom řetězci například sekvence CGAAT, naváže se na ni pouze řetězec se sekvencí GCTTA.
Autoři nové metody vytvořili umělé řetězce DNA tvořené 32 bázemi. Pospojováním osmi takových řetězců vytvořili základní stavební prvky odpovídající dvěma kostičkám lega zasazeným do sebe pod úhlem 90°. Každý takový útvar se může propojit až se čtyřmi sousedy. Ze stovek "cihliček" pak sestavili krychle o hraně 25 nanometrů. A z nich následně 102 různých tvarů včetně dutých.
Některé z nich napodobující 3D písmena, číslice nebo smajlíky. Ty pochopitelně slouží pouze k demonstraci možností, které technologie nabízí.
