Genderová nerovnost
Zastoupení žen ve vědě je v Česku pod evropským průměrem

Zastoupení žen ve vědě v Česku činí 26 procent. Podle Marcely Linkové z Národního kontrolního centra (NKC) - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd je to nejméně v Evropě. Evropský průměr je 33 procent. Problémem v životě vědkyně, tak jako u dalších náročných povolání, bývá mateřství, kdy je těžké skloubit dítě a práci. Podle NKC by pomohla například zařízení pečující o děti od půl roku.

Podle výzkumů Evropské unie patří Česko společně s Francií, Německem, Nizozemskem a dalšími k zemím se zastoupením žen ve vědě pod průměrných 33 procent. Naopak v Lotyšsku či Litvě ženy tvoří více než polovinu výzkumných pracovníků. Situace je podle NKC nejhorší za posledních deset let, kdy se úroveň zastoupení pohybovala kolem 28 procent. Celkový počet výzkumníků sice narůstá, ale obor láká hlavně muže.

Podle archeoložky Jany Maříkové Kubkové by zvýšení počtu žen ve vědě pomohla lepší podpora na mateřské dovolené. Při velkém pracovním nasazení je těžká koordinace domácnosti a práce. "Když to vidím u mých mladších kolegyň, tak mají velmi rychlý nástup a pak je zbrzdí podmínky, když je jim 30 a chtějí mít dítě," sdělila. Na těžkou koordinaci vědy a rodiny před pár lety upozornila i mikrobioložka Blanka Říhová, oceněná stříbrnou pamětní medailí Senátu. "Když jste žena, tak si to buď zorganizujete, nebo holt vědu dělat nebudete," řekla Říhová.

Tento problém potvrzuje také zpráva NKC ke studii akademických a výzkumných pracovišť. "Obecně se dá říci, že aktivní rodičovství je vnímáno jako s vědeckou kariérou spíše neslučitelné, případně jako významná překážka kariérního růstu ve vědě," uvedlo NKC ve zprávě. Otcovství podle studie není vnímané jako bariéra rozvoje vědecké kariéry na rozdíl od mateřství. Vědci a vědkyně podporují opatření, které usnadní působení v akademickém prostředí ženám-matkám.

Z výzkumu vyplynulo, že mnoho doktorandů chce být aktivními otci, což by mohlo situaci zlepšit. Ačkoliv v současné době nevytvářejí instituce podporu pro pečovatelské otcovství, dá se podle studie předpokládat, že v budoucnu budou muset přistupovat k otázce aktivněji pod tlakem požadavků nastupující generace vědců a vědkyň.

Kromě přerušení vědecké práce při rodičovství jde podle Kubkové i o problém finanční. "Nevím, jak je to v přírodních vědách, ale v humanitních si ženy moc nevydělají," řekla Kubková. Podle Linkové velkým problémem je, že vědecké granty nepočítají s mateřskou dovolenou. "Když jste zaměstnaná na grant na tři roky, mezitím otěhotníte, grant vyprší, tak neexistují žádné mechanismy, které by pracovaly s ženami kontinuálně a zapsaly ji například na další grant," řekla Linková. NKC navrhlo zajistit zařízení pro děti od půl roku na konci mateřské, aby se rodiče mohli rychle vrátit do práce. To by hodně pomohlo vědkyním samoživitelkám. Dále vidí řešení v prostředí vstřícném k potřebám rodičů, jako je práce z domova a pracovní schůzky v oficiální pracovní době.

NKC se zabývá sociálními inovacemi ve vědě a vysokém školství. Podporuje a zviditelňují vědkyně a zvyšuje povědomí o genderové rovnosti ve vědě.