Mozek
Vědci zkoumají biologický vliv holocaustu na potomky přeživších

Dopad holocaustu na přeživší a na generace jejich potomků zkoumají vědci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity v Brně. Zatímco vliv na psychiku už odborníci mnohokrát popsali, nově se brněnský tým snaží najít biologické ukazatele, třeba změny ve struktuře mozku. Výzkumníky zajímá například to, zda jsou potomci přeživších holocaustu náchylní ke stresu, anebo mu naopak lépe odolávají.

Vědci hledají do studie dobrovolníky, a to lidi, kteří sami zažili holocaust, a následující dvě generace zasažených rodin. Pro srovnání potřebují respondenty, kteří nacistické pronásledování na vlastní kůži nepocítili, a jejich potomky. Informaci sdělila Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Odborníci z CEITEC se domnívají, že prožitý stres z holocaustu mohl zanechat stopy ve strukturách mozku či na úrovni chromozomů. "U tří generací lidí sledujeme pomocí dotazníků hladinu stresu, případně projev opačný, tedy takzvaný posttraumatický růst. Pokud je to možné, pořizujeme snímky mozku za pomoci magnetické rezonance a hledáme případné změny na epigenetické úrovni, tedy na úrovni modifikace genetického materiálu," popsal vedoucí výzkumu Ivan Rektor. Snaží se objasnit, zda podkladem ovlivnění dalších generací je epigenetický, anebo sociální přenos.

Kromě snímkování mozku lidé podstupují psychologické vyšetření, odběr vzorků krve pro zjištění hladiny stresových hormonů kortizolu a prolaktinu a stěry z úst pro genetický výzkum.

Ve spolupráci s Židovskou obcí Brno už vědci oslovili přeživší z Brněnska. "Zatím se nám podařilo vyšetřit sedmnáct přeživších a také třináct lidí, kteří jim odpovídají věkem, pohlavím a vzděláním, ale nepatřili mezi systematicky likvidované skupiny obyvatel. Celkem jsme již vyšetřili sto osob," uvedl Rektor s tím, že nyní jednají s Židovskou obcí v Praze a tamními zdravotnickými zařízeními, aby mohli další zájemce vyšetřit v hlavním městě.

Rektor věří, že výsledky výzkumu pomohou i v budoucnu. "Řešíme vlastně aktuální problém, protože to, co zjistíme, se bude dát aplikovat například na oběti války v Sýrii či jiného konfliktu, a na jejich potomky," řekl.