Dnešní ploutvonožci tráví většinu života v moři a na souši se pohybují jen s obtížemi, přestože se vyvinuli ze suchozemských savců. Více než 20 milionů let stará fosilie nyní naznačuje, jak přechod ze souše na moře probíhal.
Zoologové se shodnou na tom, že tuleni, mroži, lachtani a další živočichové patřící mezi ploutvonožce se vyvinuli ze společného suchozemského předka. Tým amerických a kanadských paleontologů v dnešním vydání časopisu Nature informuje o objevu kostry živočicha, který byl někde na půl cesty mezi životem na souši a ve vodě.
Masožravec pojmenovaný Puijila darwini žil v období před 24 až 20 miliony lety. Paleontologové nalezli jeho téměř kompletně zachovalou kostru na arktickém ostrově Devon u kanadského pobřeží. Kosti ležely ukryty v sedimentech na místě, kde dříve bývalo jezírko vyplňující kráter po dopadu meteoritu.
Moderní ploutvonožci mají končetiny přeměněny v krátké a široké ploutve. Puijila je měl výrazně delší, v poměru k tělu zhruba stejně dlouhé jako končetiny suchozemských masožravých savců. Mohutné kosti však svědčí o dobře vyvinutém svalstvu vhodném buď k hrabání, nebo k plavání. Poměrně malé drápy naznačují spíše druhou možnost. Zploštělé články prstů navíc vedou paleontology k přesvědčení, že Puijila byl vybaven plovacími blánami.
Ze souše do jezer, z jezer do moře
Také další morfologické znaky na končetinách a pánvi poskytují důkazy o částečně vodním způsobu života. Jezero zřejmě v zimě zamrzalo a Puijila se musel po souši přesouvat za potravou do moře. „Toto zvíře bylo pravděpodobně přizpůsobeno jak k plavání, tak k chůzi po souši," říká Mary Dawsonová z Carnegie Museum of Natural History, jedna z autorek článku v Nature.
Už Charles Darwin předpokládal, že se ploutvonožci vyvinuli z živočichů, kteří se ze souše přesunuli nejprve do sladkých vod a teprve poté na moře. Druhové jméno nově popsaného druhu (darwini) je proto poctou tomuto slavnému anglickému přírodovědci. Rodové jméno Puijila je v místním inuitském nářečí výraz pro „mladého mořského savce".
Puijila žil ve stejné době jako už plně vyvinutí ploutvonožci. Není tedy přímým předkem dnešních druhů, spíše sesterskou linií, která později vyhynula.
Foto: Mark A. Klingler/Carnegie Museum of Natural History, Canadian Museum of Nature
