Zelená prasata a spol.

K čemu jsou nemocné myši, přerostlé ryby, svítící zelená prasata a další genetické hrátky? Překvapivě mají všechny praktické využití.

Vědci z Tchajwanské národní univerzity zasáhli do genetické výbavy prasat a stvořili zelené, ve tmě svítící mutanty. Do genetické výbavy prasečích embryí totiž přidali gen medúzy. Tchajwanci se chlubí, že jejich prasata, ač nejsou prvními zelenými exempláři svého druhu, jsou jediná, která jsou přebarvená celá včetně vnitřních orgánů. Nejde prý o zbytečné hrátky: při výzkumu léčby pomocí kmenových buněk bude možné díky barvě snadno sledovat uchycení a šíření buněk.

Takzvané transgenické organismy, tedy zvířata s upraveným genomem, jsou velkou nadějí v mnoha oborech lékařství i průmyslu. Už přes dvacet let se vědci soustřeďují na ryby, u kterých lze díky velkému množství vajíček snadno provádět množství pokusů, navíc jsou oblíbeným zdrojem potravy. Vznikají tak třeba kapři odolní vůči nemocem nebo lososi rostoucí desetkrát rychleji, než je běžné. V roce 2002 kanadští vědci z Quebeku zašli ještě dále a vypěstovali kozy s pavoučími geny: v mléce mají pavoučí vlákno, superpevný materiál, která se zatím nepodařilo stvořit uměle. Deset let se už také pracuje na kravách odolných vůči zákeřným chorobám, jako je mastitida.

Nejhojnější využití pro transgenická zvířata ale mají lékaři. K pokusům hojně používají myši rodící se třeba s rakovinou, cukrovkou nebo cystickou fibrózou. Velkou naději pro farmaceutický průmysl představují krávy, ovce a kozy mutované tak, aby s mlékem produkovaly například růstový hormon nebo inzulin. Vědci se také snaží nahradit u prasat jejich protein lidským, aby pacienti lépe přijímali zvířecí transplantované orgány.