Dosud neznámá chemická reakce na ultrafialové záření způsobuje tvorbu hnědé vrstvy na některých obrazech nizozemského malíře Vincenta van Gogha. Chemická změna postihuje především zářivě žlutou barvu na bázi chromu pod působením ultrafialového záření ze slunce. Malíř přitom hnědnoucí barvou maloval mimo jiné své slavné slunečnice.
Vědci proto v nejnovějším vydání amerického časopisu Analytical Chemistry radí van Goghovy obrazy pokud možno chránit před slunečním svitem.
Letité záhadě hnědnutí se vědci pokusili přijít na kloub tím, že vystavili olejovou barvu z 19. století zhruba na 500 hodin působení ultrafialového záření. Při analýzách v hamburském výzkumném centru pro částicovou fyziku Desy a ve výzkumném institutu ESRF ve francouzském Grenoblu vědci konstatovali, že tmavnutí způsobuje dosud neznámá reakce chromu na ultrafialové záření.
"Tyto inovativní výzkumné metody jsou pro nás nadevše důležité k pochopení, proč obrazy stárnou a jakým způsobem musí být zachovány pro příští generace," řekla Ella Hendriksová z amsterdamského van Goghova muzea.
Podle vedoucího vědeckého týmu Koena Janssense z Antverpské univerzity experti chystají další experimenty. "Chceme odpovědět na otázku, zda je vůbec možné vrátit barvu na už zakalených malbách do původního stavu," řekl vědec.
Van Gogh se zářivými barvami vyrobenými tehdy novými metodami zapsal do dějin výtvarného umění. Používal je po přestěhování na jih Francie v 80. letech 19. století.
