Bylo by to jako znovu objevit mamuta. Tak popisují vědci potenciál jinanu nalezeného v Brně. Strom s dvojnásobným počtem chromozomů je jediný svého druhu na světě.
Asi půlmetrový stromek, jehož nález se dostal až na stránky uznávaného botanického časopisu New Phytologist, působí nenápadně. V zahradě Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně ho chvíli hledá i jeden z jeho nálezců, botanik Petr Šmarda. "Kolegové ho zřejmě někam přesunuli," tápe vědec. Za chvíli už držíme květináč s cenným kouskem v ruce. Pokud se prokážou jeho domnívané vlastnosti, farmaceutický průmysl čeká dost možná jinanová revoluce.
Jinany byly v druhohorách dominantní skupinou rostlin. Postupem evoluce ale vymíraly a dodnes se zachoval jejich jediný zástupce - jinan dvoulaločný, latinsky Ginkgo biloba.
Ten brněnský je světový unikát. Vědci zjistili, že jeho genom obsahuje oproti běžným dvěma sadám chromozomů sady čtyři. Je tedy tetraploidní. "Je to velmi vzácný nález," upozorňuje vedoucí výzkumného týmu Šmarda; jinany s vícenásobným počtem chromozomů se naposledy vyskytovaly před 310 miliony let. Od té doby nález takového exempláře nebyl potvrzen. Až teď v Brně.
Třeba v Číně, kde jinany dodnes ve větší míře rostou, se přitom snaží takový strom vytvořit uměle už léta. Jenže marně. Vědci se domnívají, že dvojnásobný počet chromozomů může mít zásadní vliv na celkové léčivé vlastnosti rostliny. Ty mohou být intenzivnější, ale také úplně nové. Dosud neobjevené. Výzkumníci zatím netuší, co mutaci jinanu způsobilo.
"Potenciál stromu je veliký. Extrakt z jinanu je snad nejčastěji užívaný podpůrný prostředek přírodní medicíny na světě," vysvětluje Šmarda. Výtažky z listů se používají pro údajné blahodárné působení na zlepšení paměti, ale také příznivé účinky na krevní oběh či v boji s Alzheimerovou chorobou.
V léčebných prostředcích s jinanovým extraktem se ročně točí miliardy dolarů. Pokud by brněnský jinan obsahoval nové léčivé látky a strom se podařilo rozmnožit, mohl by změnit současný farmaceutický způsob využívání této rostliny.
"Je možné, že za nějakých dvacet let se budou pro komerční účely pěstovat pouze tyto jinany," odhaduje Šmarda a dodává, že před jeho týmem nyní stojí úkol vzácný strom rozmnožit.
