Japonským vědcům se povedlo vypiplat myší zubní pupen, implantovat ho do dásně a nechat vyrůst jakýsi zub. Nejsou první a určitě ne poslední. Kdy se ale vlastních třetích zubů dočkají i lidé?
Takaši Tsuji s kolegy z Tokijské vědecké univerzity odebral z myšího embrya dva druhy buněk, které tvoří zub: epitelové a mezenchymové. Chvíli je stimuloval k množení, aby je následně vložil do kapky kolagenového gelu. Během několika dnů buňky vytvořily zubní pupen, jakési rané vývojové stadium zubu. Ten vědci implantovali dospělé myši do mezery v dásni vzniklé vytržením jejího vlastního zubu. Z pupenu vyrostl zdravý zub, včetně prokrvení a napojení nervů. Zatím se pouze nedaří donutit náhradu, aby se zformovala do správného tvaru, tedy řezáku vpředu či stoličky vzadu v tlamě.
Nejde o první podobný pokus. Vědci se na náhradu myších zubů zaměřují dlouhodobě, protože jde o velmi praktický směr výzkumu: komu se podaří uspět a převést metodu na lidi, bude nejen slavný, ale i bohatý. Kdo by netoužil po stále „čerstvých“ vlastních zubech až do smrti? Myší zuby už vyrůstaly třeba z kombinace kostní dřeně odebrané šestitýdenní myši a epitelu odebraného embryu. Zubní pupeny už vyrůstaly v ledvině dospělé myši i v zárodcích křídel kuřecího embrya. Tsujiho výzkum je důležitý především kvůli úspěšnému růstu přímo v tlamě.
Všechny pokusy však mají jedno společné: vyrostlé náhrady nejsou plně funkční. Zuby nemají správný tvar a v dásni nejsou ukotveny tak pevně, aby mohly sloužit jako originály. Všechny týmy ženoucí se za vidinou lidské zubní bionáhrady však shodně odhadují, že by se v dentistických ordinacích mohl jejich výtvor objevit během deseti let.
Autor: -lbz-
