Pod Hindúkušem se dnes konají parlamentní volby. Po loňských zfalšovaných prezidentských volbách, jimž nakonec Západ požehnal, však mnohé nasvědčuje, že se ani tentokrát hlasování neobejde bez špinavostí. Tento týden afghánské úřady odhalily tisíce falešných volebních průkazů.
Odhalení v několika provinciích (Herát, Kundúz, Baghlán, Núristán a Paktíja) jsou nejspíše jen špičkou ledovce. Domácí tisk píše až o třech milionech falešných voličských průkazů, což znamená asi šestinu ze zhruba 17,5 milionu registrovaných voličů.
Průzkum veřejného mínění těsně před hlasováním, který zorganizovala nadace Konrad-Adenauer Stiftung společně s Kábulskou univerzitou, ukázal tragický postoj, který mají Afghánci k demokracii ve své vlasti. Většina jich považuje parlamentní volby za frašku a má zásadní pochyby o svobodě a férovosti hlasování. Průzkum se uskutečnil v pěti provinciích, dotazováno bylo pět tisíc lidí.
O 249 křesel v afgánské dolní komoře parlamentu se uchází asi půltřetího tisíce kandidátů (Lidová rada, Vulusi džirga), z nichž je zhruba 430 žen. Těm je vyhrazena necelá čtvrtina parlamentních křesel.
Volby by měly ukázat, že prezident Hamíd Karzáí, který se sám dostal k moci pomocí mohutných podvodů, má zemi pevně v rukou a že v ní vládne alespoň relativní stabilita. Noví poslanci by podle pozorovatelů mohli zajistit určitou mocenskou protiváhu ke Karzáímu, který sluje pověstí zkorumpovaného a nevypočitatelného politika.
Volební kampaň provázelo na mnoha místech zastrašování, nejméně čtyři kandidáti byli zavražděni. Noví poslanci se měli původně vybírat už v květnu, ale kvůli nedostatku peněz, obavám o bezpečnost a problémy s logistikou se volby přeložily na září. Odklad měl údajně umožnit uskutečnit provést opatření, která by zabránila volebním podvodům, jež provázely volbu prezidenta loni v srpnu.
Podle Džandada Spinghara z FEFA (Nadace pro svobodné a spravedlivé volby v Afghánistánu) byly falešné voličské průkazy používány do jisté míry i v minulých třech hlasováních v Afghánistánu, ale tentokrát se jejich počet zdá být mnohokrát vyšší. Voličským průkazem se musí prokázat každý Afghánec, který chce vhodit do urny platný hlas.
Šéf afgánské volební komise (IEC) se snaží uklidňovat situaci slovy, že díky speciálním bezpečnostním prvkům jsou falešné volební průkazy snadno odlišitelné od pravých. Navíc se bude praktikovat osvědčené barvení prstů těch, kdo už odvolili.
Zvláštní vyslanec OSN Staffan de Mistura připustil, že hlasování zřejmě nebude perfektní. Podle jeho názoru však budou dnešní volby méně zmanipulované než loňské prezidentské.
Největší hrozbu pro křehký parlamentní systém nadále představuje houževnatý odpor ozbrojenců z hnutí Taliban. Těm jde především o to, aby ze země odešly spojenecké jednotky, které hnutí připravily o moc v prosinci 2001. Mezinárodní síly v současnosti čítají 141 tisíc vojáků a více než dvě třetiny z nich jsou Američané.
Příslušníci Talibanu nejsou sami, kdo požadují, aby zahraniční vojáci Afghánistán opustili. Shodli se na tom i členové druhého největšího povstaleckého uskupení v zemi - radikální Islámské strany vedené někdejším premiérem Gulbuddínem Hekmátjarem.
Ten jako jediný z vlivných povstaleckých vůdců zahájil mírové rozhovory s Karzáího vládou. Parlamentní volby konané za přítomnosti zahraničních vojsk však zcela odmítl. K bojkotu voleb vyzvalo již 5. září hnutí Taliban.
Taliban také varoval, že hlasování překazí útoky na zahraniční vojáky i afghánské cíle. Afghánská vláda uvedla, že její bezpečnostní síly jsou připraveny zajistit bezpečnost voleb, ačkoli nejméně 1019 z 6835 hlasovacích místností bude muset zůstat z bezpečnostních důvodů uzavřeno.
