Nová generace mladých Afghánců, kteří jezdí v luxusních autech a chlubí se oblečením od předních světových módních návrhářů, zbohatla na válečné ekonomice země během deseti let, jež 7. října uplynou od americké invaze. Nyní je ale víc než jiné znepokojuje nejistota budoucnosti po plánovaném stažení 140 tisíc příslušníků koaličních jednotek, které by se mělo uskutečnit do konce roku 2014.
"Obchody kvetou, od pádu Talibanu jsem si vydělal spoustu peněz," chlubí se čtyřiatřicetiletý Saíd Habíb a ukazuje přitom západní oblečení mladým ženám v jednom z nejpřepychovějších nákupních center v afghánské metropoli Kábulu.
Habíbovými zákazníky jsou tisíce Afghánců, kteří nabyli své jmění díky přímé spolupráci s mezinárodními jednotkami či s dalšími zahraničními organizacemi.
Odchod koaličních vojsk ale přinese podle předpokladů zhoršení bezpečnostní situace a zastaví hospodářský rozvoj. Pesimistické předpovědi hovoří o vzniku nové občanské války či návratu fundamentalistického hnutí Taliban k moci.
"Nejen já, ale každý investor, kterého znám, očekává, že bublina, kterou vytvořila tato ekonomika, splaskne, jakmile bude omezena zahraniční pomoc a koaliční oddíly odejdou ze země," obává se podnikatel Ahmad Laís.
Vážná ekonomická krize?
Afghánistán dostává ročně ze zahraničí na rekonstrukci země a na budování vlastních bezpečnostních sil pomoc ve výši 15 miliard dolarů, po stažení mezinárodních jednotek se ale tato suma výrazně sníží. Americký senátní výbor ve své červnové zprávě varoval, že by to pro Afghánistán mohlo znamenat "vážnou ekonomickou krizi".
Laís má v Kábulu dva domy, nosí elegantní obleky v západním stylu a jezdí novým vozem Toyota Land Cruiser, který je u bohatých Afghánců zvlášť v oblibě.
"Hned po pádu Talibanu jsem se vrátil do Afghánistánu. Naše firma získala kontrakt na dodávky paliva mezinárodním jednotkám. Zisky jsem pak využil k otevření dvou nových továren, v nichž zaměstnávám 150 lidí. Moje továrny vyrábějí stavební materiály, které se využívají ke stavbě tisíců domů, jež teď vyrůstají v Kábulu," uvedl Laís.
Chán Džan Alakozai, viceprezident afghánské obchodní a průmyslové komory, uvedl, že stahování mezinárodních sil zahájené v červenci letošního roku již přimělo některé investory k útěku.
"Když Obama oznámil, že budou staženi všichni vojáci, naši zahraniční obchodní partneři, v řadě případů ze Západu, se začali chystat k odchodu ze země," řekl. "Pokoušíme se je přesvědčovat, že jejich investice zde nebudou ohroženy, ale když sem přijedou na obhlídku situace, vidí, že ani americké velvyslanectví není v bezpečí," dodal.
Alakozai tak připomněl devatenáctihodinový útok, při němž ozbrojenci minulý měsíc ostřelovali granáty sídlo americké diplomatické mise v Kábulu, které patří k nejpřísněji střeženým objektům v zemi.
Alakozai podotkl, že stažení zahraničních vojsk může být politicky dobrým tahem pro země, které svádějí bitvy v této nepopulární válce, ale pro novou generaci afghánských byznysmenů to znamená katastrofu.
Našim vojákům nelze věřit
"V tomto stadiu nelze afghánským bezpečnostním silám věřit," řekl s poukazem na třistatisícové afghánské složky, které přebírají odpovědnost za bezpečnost v zemi.
"Všichni, kdo v Afghánistánu investovali, věřili, že zde Spojené státy a NATO zůstanou dlouhou dobu. Ale pokud rychle odejdou, nebude pro podnikatelskou obec v Afghánistánu bezpečno," soudí Alakozai.
Další mladý afghánský podnikatel, prodejce automobilů hadži Zabiulláh podobně jako spousta jiných majetných Afghánců prohlašuje, že může své bohatství brzy přesunout jinam, například do Dubaje, pokud se ekonomická a bezpečnostní situace příliš zhorší.
Většina Afghánců, kteří dál vedou život v chudobě v převážně zemědělské afghánské společnosti, však takovou možnost nemá.
