Hostitelská země Afrického poháru národů zahrála faul na ústavu. V reakci na útok rebelů z Cabindi na fotbalisty Toga zrušila Angola prezidentské volby. Ve čtvrtek tamní parlament zrušil jak přímou volbu prezidenta, tak úřad premiéra.
O další centralizaci noci současné vládní garnitury v Luandě informoval angolský rozhlas záhy po útoku na fotbalisty z Toga v provincii Cabinda, při kterém zahynuli tři lidé. Atentát jde na konto separatistických rebelů z FLEC (Osvobozenecká fronta státu Cabinda).
Angolský parlament schválil novou ústavu, která umožňuje současnému prezidentovi Josému Eduardovi dos Santosovi prodloužit jeho více než třicetiletý pobyt v čele státu a dál rozšiřuje jeho pravomoci. Nové prezidentské volby se přitom v zemi měly konat již v roce 2009, ale zdržovala je neexistující ústava.
Parlament, ve kterém drží dos Santosovo Lidové hnutí za osvobození Angoly (MPLA) většinu, schválil nový text ústavy hlasy 186 poslanců z celkových 220. Opoziční Národní svaz pro úplnou nezávislost Angoly (UNITA) se hlasování nezúčastnil.
"Odcházíme, protože nechceme být součástí této frašky," řekl médiím jeden z poslanců UNITA Raul Danda.
Podle nové ústavy budou zrušeny prezidentské volby a hlavou státu se automaticky stane předseda vítězné parlamentní strany. Úřad předsedy vlády bude nově zastávat viceprezident z téhož politického uskupení.
Téměř veškerá moc se tak soustředí do rukou neodvolitelného prezidenta.
Sedmašedesátiletý dos Santos stojí v čele Angoly, která je třetím největším vývozcem ropy v Africe, od roku 1979. V té době vrcholila angolská občanská válka, během níž zemřel dos Santosův předchůdce a hrdina osvobozenecké války Agostinho Neto.
Současná hlava státu byla do úřadu znovu zvolena v roce 1992 - v dosud jediných pluralitních prezidentských volbách. Proti dos Santosovi kandidoval Jonas Savimbi z povstaleckého hnutí Unita, které dlouho podporovala jihoafrická vláda. Savimbi tehdy těsnou porážku neuznal a vytáhl znovu do boje, což kandidátovi MPLA ušetřilo druhé kolo voleb.
Od Savimbiho smrti roku 2002 válka v Angole skončila - s výjimkou Cabindi.
Zatím poslední parlamentní volby se v zemi konaly znovu v roce 2008; prezidentské klání se nemohlo uskutečnit kvůli neexistující ústavě, podle které by bylo vypsáno. O novém složení parlamentu by se v zemi mělo rozhodovat v roce 2012.
Krvavý útok na fotbalisty Toga, který vzbudil, přirozeně, ohromnou mezinárodní pozornost, využila angolská vláda zjevně k ještě silnějšímu autoritářství. tento názor zastává nejen tamní opozice. Mnozí pozorovatelé počítají s tím, že po skončení Afrického poháru 31. ledna musí Cabinda počítat s masivní vlnou represí.
S výraznější mezinárodní kritikou vláda v Angole nepočítá. Zvláště ne ze strany USA, které jsou největším odběratelem angolské ropy. Většina nalezišť se nalézá právě před pobřežím provincie Cabinda.
Angola exportuje vedle ropy také zlato a diamanty. Obrovské zisky z prodeje nerostných surovin ale většinou mizí v kapsách zkorumpovaného státním aparátu, zatímco většina obyvatel země musí vystačit s dvěma dolary na den.
Foto: ČTK/AP a Profimedia
